Rytíři řádu metalových Strážců galaxie (© Marigold) v rámci lednového „Tour Of The Chaos Wizards“ mezipřistáli ve Zlíně, aby zde, v nehostinné a promrzlé moravské pustině, osobně přijímali podobojí všechny své pravověrné příznivce. Na koncert byli vpuštěni jen ti, kdož měli kápi, meč anebo alespoň pořádné kladivo, a tak, vesmíržel, nebylo vyprodáno, byť k této hranici určitě nechybělo mnoho. Přesto však nálada dosáhla pověstného bodu varu, neboť servírované kovové menu mělo skutečně sváteční příchuť.

Role prvních předskokanů se ujali Angličané DENDERA, pro mě osobně celkem neznámá pětice borců, kteří mají na svém kontě již dvě řadová alba a dvě ípíčka. Své role na pódiu se ovšem hoši zhostili naprosto přesvědčivě, když s výborným zvukem v zádech jednoduše hrábli do strun a vytáhli tamodtud svěže znějící heavy metal polohou někde mezi NEVERMORE a IRON MAIDEN a přihodili k němu libozvučné a značně schopné hrdlo zpěváka Ashleyho Edisona. Těch pár písní, které společně vysekli, znělo opravdu dobře, přičemž bylo vidět, že si pánové dávají práci se stavbou skladeb a samozřejmě se snaží být alespoň trochu zajímaví a svojští.

Sázkou na jistotu byli poté CIVIL WAR, kapela, která si s sebou stále nese značku svého původu v SABATON, byť samozřejmě ubíhající čas na tom leccos obrušuje – tedy pokud zrovna neslyšíte typické bojůvkové klávesové rejstříky, jež si prostě nelze splést. V řadách kapely registrujeme nového pěvce Kellyho Sundown Carpentera (např. ex – BEYOND TWILIGHT), který nahradil odejivšího Nilse Patrika Johanssona, a který živě jistě připomene leccos právě z výrazu svého předchůdce. S tím jsem nicméně osobně neměl problém, obzvlášť když během přidělené třičtvrtěhodinky zazněl průřez dosavadní trojicí řadových alb skupiny a v něm zejména taháky typu „I Will Rule The Universe“, „Rome Is Falling“ či „Gettysburg“, které mám za zásadní důkaz o tom, že nejlépe se těmhle Švédům prozatím povedl debut „The Killer Angels“. Kdyby i obě pozdější alba byla vyzbrojena podobně účinným heavy/power metalovým arzenálem, věřím, že už by CIVIL WAR nemuseli nikomu předskakovat.

Jako třeba GLORYHAMMER, kteří to na samostatné evropské „headline“ tour dotáhli dokonce po pouhých dvou albech s visačkou jakéhosi původně ne úplně vážně myšleného bočního projektu. A věřte nebo ne, v okamžicích, kdy pod pohrůžkou rány kladivem od samotného Anguse McFifea píšu tyhle řádky, je už sedm z celkových čtyřiadvaceti koncertů tohoto turné vyprodáno! Jestli je to kvalitou, nacházející se v drážkách obou zmíněných nahrávek, či prostě jen faktem, že dnes, v době ekonomické progrese, už lidé přijdou úplně na všechno, netuším, ale osobně bych vsadil na variantu první. Tedy alespoň já jsem kvůli ní vážil onu předlouhou intergalaktickou cestu až do zlínského Maters Of Rock Café.

Odměnou mi ovšem byl naprosto mimořádný koncert, nesoucí se ve znamení motivu celého turné, totiž že GLORYHAMMER hrají kompletní album „Space 1992: Rise Of The Chaos Wizards“ plus největší pecky z „Tales From The Kingdom Of Fife“. Maličko, ale opravdu jen maličko jej kazilo, že pod kápí zlovolného Zargothraxe u kláves se neskrýval duchovní otec celého projektu Christopher Bowes, který si tou dobou plnil povinnosti u mateřských ALESTORM daleko za oceánem, ovšem když v tradiční zelené oblečený zpěvák Thomas Winkler zamával nad hlavami všech přítomných Astrálním kladivem, dalo se s tím smířit. Následovala divoká a magická show, v níž došlo jak na pořádný melodický metal, tak také na meče, kladiva a jednorožce, mrtvé i nemrtvé, pochopitelně. Pořadí skladeb pečlivě sledovalo hrací pořadí zmíněného alba, takže – jak si jistě pravý hootsman dokáže představit – pecka stíhala pecku a na pódiu proto nebyl čas na nic jiného než jen posílání fanoušků pro pivo k baru, sem tam nějaký ten hořký mok na ex či hodně drsné mluvené intro. Zpočátku poněkud rozpačitý zvuk (jakoby dokonce i jej překvapila úroveň produkce kapely) došel časem do ideálního bodu, z něhož už se šlo odpíchnout jen dál, výš a dál a výš, až na samotný konec kovového všehomíru, kde končí duha a začíná hudební extáze.

Hodinka a půl ve společnosti veselé pětky z království McFife tak uběhla jako voda, a když jí symbolicky uzavřel tahák z největších „Angus McFife“, bylo jasné, že GLORYHAMMER mají před sebou světlou budoucnost, budou-li tedy stále tak vtipní a poutaví, jak se jim to dařilo doposud. Při pohledu na v tomto směru poněkud nešťastný vývoj u ALESTORM z toho mám sice trochu obavu, ale na druhou stranu si říkám, že tohle jsou přece jen docela jiní borci. May The Hoots Be With Them!

Setlist:

Infernus Ad Astra (Intro), Rise of the Chaos Wizards, Legend of the Astral Hammer, Goblin King of the Darkstorm Galaxy, The Hollywood Hootsman, Victorious Eagle Warfare, Questlords of Inverness, Ride to the Galactic Fortress!, Universe on Fire, Heroes (Of Dundee), Apocalypse 1992, Anstruther's Dark Prophecy (Intro), The Unicorn Invasion of Dundee, Quest for the Hammer of Glory, Magic Dragon, Angus McFife