KISSIN' DYNAMITE - Back With A Bang
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sú tu opäť. Dve tajomné postavy blúdiace v hmlách Stredozeme i iných krajín dávnovekých fantázií. Silenius a Protector pod koruhvou s logom SUMMONING, rakúskej legendy epického a atmosférického black metalu, na svojom ôsmom albume prichádzajú so záhubou. Majú 25 rokov od začiatku svojej púte ešte čo povedať? Nuž, rozhodne dokážu poslucháča uviesť do pomykova, „With Doom We Come“ nie je ľahká, jednoduchá nahrávka. Naopak ide o materiál, vyžadujúci si mnohé vypočutia, aby ste ho po pár povrchných neodložili ako album „do počtu“.
Najprv tak totiž pôsobiť môže, pokiaľ nie ste oddaný fanúšik, ktorý sa ho po piatich rokoch od predošlého nevedel dočkať. V takom prípade ho budete milovať, pretože je tam všetko, čo k SUMMONING patrí. Epickosť, majestátnosť, atmosféra, tajomnosť, stret melanchólie i plazivej zloby. Gitary, ktoré načrtávajú melódie a tvoria základné harmónie, často len bzučia v pozadí, aby väčšinu bojového poľa prenechali košatým orchestráciám, zhudobňujúcim niekedy temné, osudové nálady blížiacich sa bojov či ďalekých ciest do hrozivého neznáma, inokedy do zvukov pretvárajú nostalgické obrazy, v ktorých môžete vidieť napríklad aj Stredozem, spomínajúcu na začiatku 4. veku na hrdinské časy Legendy o prsteni, či na pradávne deje Silmarillionu. V tomto je rakúske duo stále veľmi silné, a hoci hlavne vybrusuje to, čo bývalo dotiahnuté už na predošlých nahrávkach, stále vie prekvapiť pôsobivým nápadom, napríklad zlovestne vrčiacim vokálom v úvodnej „Tar-Calion“.
Majstri sa tu nemajú ako uťať, SUMMONING už síce roky nepôsobia ako hudobné zjavenie, nakoniec, na ich hudbe vyrástlo viacero nie najhorších nasledovníkov, ktorým niekedy odpustíte aj to, že starých majstrov uctievajú až príliš okato (napríklad EMYN MUIL, Taliansko), ale pokračovania ich príbehov majú vždy vysokú úroveň. Môžete hľadať muchy v tom, že tempo nahrávky príliš často pripomína peší pochod rozľahlou planinou, pri ktorom na každom kroku namáhavo ťaháte nohy z blata. Môžete aj skonštatovať, že je tu málo vyslovene chytľavých a na prvé vypočutie zapamätateľných skladieb. To však neznamená slabší materiál, a to, že umelci cieľovej skupine nejdú vyslovene „v ústrety“, je v roku 2018 už skôr pozitívum.
8 / 10
Oath Bound (2006)
Lost Tales (MCD) (2003)
Let Mortal Heroes Sing Your Fame (2001)
Stronghold (1999)
Nightshade Forests (MCD) (1997)
Dol Guldur (1996)
Minas Morgul (1995)
Lugburz (1993)
Anno Mortiri Domini 1959 (demo) (1993)
Upon The Viking’s Stallion (demo) (1993)
Každý album SUMMONING je v podstate stávka na istotu a už vopred je viac-menej jasné, čo od neho asi očakávať. Rakúšania si rokmi vyšliapali vlastnú cestu temnými zákutiami Ardy, po ktorej môžu kráčať len oni. Je v tom kus skrytej geniality, ktorý je možné rešpektovať alebo úplne odmietať. Tým chcem povedať, že vlastných a dlhoročných priaznivcov svojej hudobnej púte môžu len ťažko sklamať a tých, ktorým nesedia štýlovo ani staré albumy len ťažko získajú.
Z pestrej minulej zbierky by som práve vyzdvihol predchodcu tohtoročného eposu, ktorý priniesol zvukovo, aranžérsky a aj ideovo zatiaľ najvýraznejší a najpestrejší materiál. „With Doom We Come“ sa od toho konceptu vzďaluje opačným smerom, než by sme čakali a ide svojou produkciou a celkovým vyznením do minulosti.
To znamená na prvý pohľad menej výrazné melodické postupy, jednoliatejšie gitary, menej rôznych zborov i exotických nástrojov, v konečnom dôsledku temnejší zvuk. Potiaľ je to výborné, hlavné hneď prvé dve kompozície v tomto smere realizujú celý zámer úplne správne. „Tar- Cailion“ dokonale vystihuje temnú povahu posledného kráľa Númenorov s pôsobivým zakomponovaním jeho proklamácií do skladby a predstavuje instantný transport do prastarých legiend Tolkienovho sveta.
Obdobne vydarená je „Silvertine“, ako aj epos o slávnom vlkovi Morgotha -- „Carcharoth“. Ďalej miestami cítim tápanie a akýsi útlm až únavu, kde sa nápady strácajú v dlhých hypnotických konštrukciách stredu albumu. Následne má však možnosť znova vyniknúť pôsobivý záver v podobe záhrobnej atmosféry v „Mirklands“ a emotívne podobne ladenej „With Doom We Come“ s množstvom jemne tepaných hudobných motívov, temer melodickým spevom a tradične epickými zbormi.
„With Doom We Come“ zrejme v mojom osobnom rebríčku nepredbehne „Old Mornings Dawns“, napriek tomu patrí k tomu najlepšiemu čo SUMMONING vydali, má nádhernú obrazomalebnú atmosféru plnú emócií a aj ospalejšie miesta mu dodávajú vlastný charakter. Ostatne ako vždy, je to špecifická hudba pre pútnikov legendami a najtemnejšími miestami imaginárneho sveta, ktorého prepracovanosť osobitým spôsobom zvýrazňuje.
Pro Summoning mám velkou slabost.Pro jejich Tolkienovský koncept,pro jejich nádherný melodie a pro jejich až pohádkově zasněnou atmosféru.Tohle album obsahuje všechno kvůli čemu mám Summoning tak rád.Epičnost,osudovost a motivy z kterých mám kolikrát mrazení.With Doom We Come jsou Summoning ve svý nejčistší podobě. Předchozí Old Mornigs Dawn je sice možná o fous lepší ale to je v tohle případě úplně jedno. btw Herumor pokládám za jednu z jejich nejlepších věcí.Nádhera
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Zatím jen taková ochutnávka z připravovaného alba, které vyjde na konci srpna, plus dva znovu nahrané starší kousky. Ale Kanaďané svým vzletným prog metalem, odkazujícím i na to nejlepší od OPETH, dávají tušit, že se vrací ve slušné formě. Těším se.
"Ty Maďaři s tou trubkou" stále žijí a razí ten svůj atmo BM, tentokráte se střídavými úspěchy. Je to jako když při stěhování odsunete gauč, objevíte za ním zapadlé CD (nebo spíš MC?) a stisknete "play". Nové album s třicet let starou duší. Nostalgické.
Stále jsem spíše skeptický k těmto přehrávkám letitých klasik, ale je potřeba uznat, že alespoň z technického hlediska dostala legendární nahrávka osvěžující vitamínovou injekci. Otázkou ale zůstává, zda-li by nakonec nestačil slušný studiový remastering.
Před vydáním nového materiálu si připomínám album z roku 2022 a je to poslech, který mi v uších krásně dozrál. Mix postpunku, darkwave se špetkou black metalu často dává vzpomenout na ULVER v době jejich transformace.
V tom horkém spálenopoříčském sobotním odpoledni to byla láska na první poslech. A i na ty další se ukazuje, že "Vítejte v pekle" je úžasným black´n ´rollovým konglomerátem pod vlivem MOTÖRHEAD a MASTER´S HAMMER. Více takové čerstvé krve na naši scénu!
S výnimkou niekoľkých motívov a vokálu sa jedná o exkurziu v doméne kompozičnej bezradnosti a slabom zvuku. Ťažko uchopiteľný prekombinovaný a vo svojej podstate plochý materiál znie nefunkčne a zastaralo podobne ako jeho dvaja predchodcovia.