Z dokumentárního festivalu "Jeden svět", na kterém jsem měl možnost vidět něco kolem čtyřiceti dokumentů, vybírám ty, které mě nejvíce zasáhly, už teď nějakým způsobem ovlivnily svět nebo prostě jen podnítily zamyšlení nad dnešním světem.

Čističi 

Pro mě jednoznačně nejlepší film letošního festivalu. Mnohovrstevný dokument o tom, jak funguje cenzura obsahu u těch největších hráčů na trhu. Ale nejen to. Film pokládá mnoho otázek a dává nahlédnout do zákulisí, kde je možné hledat odpovědi. Jaké následky má to, když se v práci koukáte deset hodiny na streamované sebevraždy nebo vraždy? Nebo nějaké bestiální S/M porno? Jaké podmínky tito novodobí cenzoři mají a odkud se berou? Kde vznikají pravidla, kterými se řídí? Jak státy jako současné Turecko nebo Filipíny ovlivňují své stádo prostřednictvím sociálních sítí? Dokument, který by měl vidět každý, kdo by měl tendenci divit se tomu, že si státy stále stahují smyčku kolem krku. Jeden ze dvou dokumentů v tomto článku, který zřetelně nastiňuje, že Orwell byl se svou vizí vlastně žabař proti tomu, kam může dnešní svět velmi lehce dospět.

The Cleaners
Německo / Brazílie / Nizozemsko / Itálie / USA, 2018, 88 min
Režie: Hans Block, Moritz Riesewieck
Scénář: Hans Block, Moritz Riesewieck, Georg Tschurtschenthaler
Kamera: Axel Schneppat
Hudba: Paradox Paradise

 
Azurová

Jen některým režisérům dokumentárních filmů se podaří, abych jejich film změnil svět. Alespoň trochu. Film Blue přispívá k tomu, že některé vlády se začaly zabývat problematikou plastů v oceánech. Azurová má ale další přednosti, jakou je vizuální atraktivita, kvůli které se film vyplatí vidět na velkém plátně. Přehledně a přirozeně také zpracovává hned několik vrstev, souvisejících se současnou situací v oceánech. Jedna řeší úbytek ryb následkem hromadných rybolovů, další plastové peklo, které se velmi snadno dostává do potravního řetězce, a ve třetí úhlu pohledu popisuje zrychlující se nicotu, která se pod hladinou nepozorovaně rozrůstá.

Blue
Austrálie, 2017, 76 min
Režie: Karina Holden
Scénář: Karina Holden
Hudba: Ash Gibson Greig

Poslední svého druhu

Další dokument, který již ovlivnil politiku některých zemí, tentokráte ve věci s obchodování se slonovinou a rohovinou. Film, u kterého se na festivalu brečelo. Promítal se v den, kdy zemřel Súdán, poslední žijící samec severního bílého nosorožce. Dává nahlédnout do sítě obchodníků s rohovinou a slonovinou, která se prodává třeba jako magický prášek podporující potenci. Režisérka a scénáristka Kate Brooks je původně válečná reportérka, ale dle jejích slov je situace mezi pytláky a ochránci parků vlastně stejná jako ve válce. Povedlo se jí natočit asi nejsilnější dokumentární film na téma druhů, které zásluhou pytláctví vymírají.

The Last Animals
USA / Velká Británie, 2017, 92 min
Režie: Kate Brooks
Scénář: Kate Brooks
Kamera: Jason Longo, Jared Moossy, Michal Krejčí, Ruben O´Malley, Stefan Scherperel, Andrew Thompson

Cizinec v ráji

Velmi netradičně pojatý dokument o uprchlictví. Belgický herec Valentijn Dhaenens si v něm vlastně jen povídá s lidmi, co přišli hledat do Evropy nový život, a vysvětluje jim, co je v Evropě vlastně čeká. Používá při tom krajní názorové polohy, které se v Evropě vyskytují, a často to vypadá, že není snad ani nic mezi tím. Velmi šikovně tak konfrontuje oba názorové póly případných diváků. Rozehrává hru, která celkem hezky odráží realitu, a konfrontuje ji s reálnými lidmi, kteří sem přišli. Naráží tak často na jejich naprosto zkreslené představy.

This Is Congo
USA / Kanada / Demokratická republika Kongo / Katar, 2017, 93 min
Režie: Daniel McCabe
Kamera: Daniel McCabe
Hudba: Johnny Klimek

Prekrim

Pokud jste viděli Minority report, tak budete vědět, o čem to je. V Americe již fungují systémy, které algoritmicky vyhodnocují potenciální účastníky kriminálních činů. Na osoby, které jim počítač doporučí, se následně zaměřuje. Jejich největším proviněním je třeba to, že bydlí ve špatné čtvrti a v jejich blízkosti někdo skončí násilnou smrtí. Vzpomně jsem si na českou klasiku Jáchyme, hoď ho do stroje. Prekrim je mnohem zajímavější myšlenkou, než zpracováním, které je až příliš natahované, a přesto nejde dostatečně do hloubky. Je citelné, že z tématu by šlo vytěžit mnohem více, ale i to, co ukazuje, stojí za úvahu. Právě s dokumentem Čističi a informacemi o čínské touze dotáhnout systém na podrobné sledování lidí se skládá obrázek potenciální budoucnosti. Světa, kde každý jednotlivec bude mít svůj rating a vláda bude vědět o všem. Od informace, co jste si koupili k večeři, kolik piv jste kde vypili, až po to, jaké libůstky si pěstujete v ložnici nebo politické názory. A na základě toho vás bude odměňovat nebo trestat. Ať už půjde o povolenku na druhé dítě nebo výlet do zahraničí, jak tomu už v nejlidnatější zemi světa je.

Pre-Crime
Dokumentární
Německo, 2017, 88 min
Režie: Matthias Heeder, Monika Hielscher
Scénář: Matthias Heeder, Monika Hielscher

Město duchů

Naverbované děti, učící se řezat hlavy na plyšácích, a každodenní realita veřejných poprav. I to dokumentovali dva kluci v Syrském Rakká, kteří se stali organizační jednotkou, která monitoruje a vypouští do světa informace o situaci v základní baště ISIS. Zakládají buňku, která dokumentuje a zveřejňuje bestiální zvěrstva, které tu páše Islámský stát a následně čelí honu, kde jsou kořistí oni sami. Ani nucený odchod ze země jim nezabránil pokračovat ve zveřejňování hrůzného svědectví skrze síť, kterou vybudovali. A bohužel ani útěk do „bezpečných zemí“ není zárukou klidu před chapadly ISIS. Jestliže bylo dříve pero silnější než meč, nyní je silnější mobil, který fotí a natáčí, než kalašnikov. Film poněkud srážejí snad jen rekonstruované scény hlavních protagonistů, kde jejich reakce nebo dialogy působí dosti toporně. Nicméně i tak, po skvělých filmech, které monitorovaly Syrský útlak proti vládním silám (Ve válečné show nebo Zápisky z Temnoty), je tu svědectví ze syrského území, kde se o útlak starají Islamisté. Výsledek je vlastně dost podobný. Snad jen s tím rozdílem, že Asadova strana má na svědomí o řád více lidských životů než ISIS.

City of Ghosts
USA, 2017, 90 min
Režie: Matthew Heineman
Kamera: Matthew Heineman
Hudba: H. Scott Salinas, Jackson Greenberg