OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Škandálisti HENTAI CORPORATION s sebou do Plzně přivezli THE ATAVISTS, stonerrollový hejsky střižený americkým jihem, surf rockem a možná i špetkou bluesu. Řemeslně všechno zapadá, frontman Adam Krofiana poctivě potí svoje přebytečný kila do černý košile a vedle Martin Křížek, lascivní frajer s basou, který do publika neustále hází frivolní a mrdochtějný pózy. Nějakým způsobem tahle dvojka v první linii kapely ale funguje a skvěle se doplňuje. Další rocková kapela, která nemá domácí bigbítový mindrák a dokáže zahrát suverénní koncert.
Zvuk se bohužel trochu mění při HENTAI CORPORATION. Vše je víc přeřvaný, ale vlastně mi to vůbec nevadí. Radka Škarohlída buďto máte rádi nebo nenávidíte a možná i dost podle toho s čím on sám do koncertu jde. HENTAI CORPORATION by byla pro mnoho lidí super kapela, i kdyby tenhle zjev jenom řval „Zeman je píča“ a prděl do mikrofonu. To se tentokrát nestalo. Netuším, jestli to bylo začínajícím jarem nebo řádnou dávkou MDMA, ale Radek dokázal během prvních tří skladeb olíbat, obejmout a prohmatat první tři řady publika bez rozdílu pohlaví a rozhodně v tom nehodlal přestávat. Jestli něco HENTAI umí, tak navazovat vztahy s publikem. Jak pozitivní, tak negativní. Vlastně už jsem dlouho neměl jako divák na koncertu tak intenzivní pocit, že jsem toho součástí. Tohle se jen tak někomu nepodaří. A ptáte-li se na hudbu? Nový klávesák zvládá bez problémů. Nové pecky sedí jak ulité. Staré se hrají taky. Nejvíc bordelu jendoznačně na závěrečné "Equilibristic Brides". Ale tyhle koncerty jsou víc párty jak hudba. Na konci Česká hymna. Škarohlíd prezidentem!
28.března 2018, Plzeň – Divadlo pod Lampou
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.