KISSIN' DYNAMITE - Back With A Bang
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Stejně jako včera se hlásíme přímo z místa dění a přinášíme šest dojmů, které se nejvíce zaryly do paměti! Přidáváme nějaký ten gastrotip i dojetí dne. Dnes rozhodně nezapomenu na kapely ARMORED SAINT, STEVE’N’SEAGULS, COMEBACK KID, KUROKUMA, LVMEN a samozřejmě GOJIRA.
ARMORED SAINT – Za pravověrný heavy metal. Za nádherně a lehce zahraný koncert. Za nadšení. Za to, že bych od sebe nečekal, že se mi podobná kapela na Brutalu bude bavit.
STEVE’N’SEAGULS – Za metalový REDNEX cover band. Za to, že se poprvé na Brutal Assaulatu v jedné chvíli na scéně sešel kontrabas, akordeon a banjo. Za to, že jsem se musel zajít podívat na INGESTED, abych měl jistotu, že jsem stále ještě na BRUTAL ASSAULTU.
COMEBACK KID – Za energii, jaký ten den neměla žádná jiná kapela. Za halekačky, které řvala půlka festivalu.
KUROKUMA – Za syrovost. Za zvukovou zlobu. Za zvířecí bažinu.
LVMEN – Za to, že tu stále jsou – navzdory osudu. Za Honzu Tomáše v sestavě, který dává kapele naživo odpich, jaký nikdy neměla. Za to, že jsem si mnohokrát při koncertu vzpomenul na THEMA ELEVEN. Za hlomozící stěnu zvuku na konci. Za nejlepší domácí kapelu dne. Za duchovní zážitek.
GOJIRA – Za největší audio-vizuální zážitek dne. Za největší koncert dne.
Gastro tip: Gaspačo polévka ve Vegepizza trucku – v tom vedru mana nebeská. Barmeese Curry – v Barmeese streed food – byť to s barmskou kuchyní nemělo moc co dělat. Ice Kafe od kafé Kafka.
Dojetí dne: Výstava fanzinů, kde je jediný webzin. A hádejte jaký. Měl jsem slzy na krajíčku. Vyplatí se číst storyboardy. Jsou tam leckdy opravdové perly.
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Zatím jen taková ochutnávka z připravovaného alba, které vyjde na konci srpna, plus dva znovu nahrané starší kousky. Ale Kanaďané svým vzletným prog metalem, odkazujícím i na to nejlepší od OPETH, dávají tušit, že se vrací ve slušné formě. Těším se.
"Ty Maďaři s tou trubkou" stále žijí a razí ten svůj atmo BM, tentokráte se střídavými úspěchy. Je to jako když při stěhování odsunete gauč, objevíte za ním zapadlé CD (nebo spíš MC?) a stisknete "play". Nové album s třicet let starou duší. Nostalgické.
Stále jsem spíše skeptický k těmto přehrávkám letitých klasik, ale je potřeba uznat, že alespoň z technického hlediska dostala legendární nahrávka osvěžující vitamínovou injekci. Otázkou ale zůstává, zda-li by nakonec nestačil slušný studiový remastering.
Před vydáním nového materiálu si připomínám album z roku 2022 a je to poslech, který mi v uších krásně dozrál. Mix postpunku, darkwave se špetkou black metalu často dává vzpomenout na ULVER v době jejich transformace.
V tom horkém spálenopoříčském sobotním odpoledni to byla láska na první poslech. A i na ty další se ukazuje, že "Vítejte v pekle" je úžasným black´n ´rollovým konglomerátem pod vlivem MOTÖRHEAD a MASTER´S HAMMER. Více takové čerstvé krve na naši scénu!
S výnimkou niekoľkých motívov a vokálu sa jedná o exkurziu v doméne kompozičnej bezradnosti a slabom zvuku. Ťažko uchopiteľný prekombinovaný a vo svojej podstate plochý materiál znie nefunkčne a zastaralo podobne ako jeho dvaja predchodcovia.