50M ZNAK - Nadechnout se
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
UPGRADE je blesk z čistého nebe. Scifárna bez velkého marketingu, která bude na špici žánrových filmů pro tento rok. Dobrých akčních science fiction, které by se nebály brutálnějších scén, laškovaly s cyberpunkem a současně odkazovaly ke kořenům žánru v osmdesátkách a devadesátkách, tu moc není.
Leigh Whannell je člověk, který se věnuje hlavně psaní scénářů a v režisérské židli před tímto kouskem zasedl jen jednou. Scénáristicky je však podepsán pod první „Saw“ nebo „Insidious“. Možná i proto je znát, že dokáže velmi úsporně pracovat s prostředky na tvorbu. UPGRADE nebyl příliš drahý (5 milionů dolarů), ale na filmu to není znát.
Příběh nás zavádí do nedaleké budoucnosti, kde se hlavní hrdina Grey trochu vymyká svým přístupem k životu. Rád dělá manuálně rukama, tuní oldschoolová „neautomatická“ auta na zakázku a rád je i řídí. Nepotrpí si na nejnovější technologie. Podivnou shodou náhod je účastníkem nehody automatického auta v odlehlé části města, při které banda teroristů zabije jeho manželku a jeho zmrzačí. Grey následně ochrne a hýbat může jen hlavou. Od jednoho svého zákazníka, který je technologickým géniem, dostává nabídku, že by díky specializovanému čipu nové generace mohl opět chodit. Tento čip se jmenuje STEM, a jakmile mu je integrován do těla, začíná hlavní hrdina zjišťovat, že zdaleka nejde jen o udělátko, které mu pomáhá s propojením hlavy a končetin.
STEM začíná s Greyem mluvit a dokáže po povolení i přebírat vládu nad Greyovým tělem. Ten se samozřejmě vydává za pomstou milující manželky, a pokud dá vládu STEMu, stává se z něj chirurgicky přesný a chladný stroj na zabíjení. V tomto ohledu je tu spousta skvělých nápadů, které autoři v UPGRADU realizovali. Ať už jde o kameru, která v případě, kdy STEM Greye ovládá, funguje úplně stejně jako v akčních hrách, nebo v humoru, který jiskřivě koření vztah umělé inteligence STEMu a člověka, který jej nosí v hlavě.
Filmů jako je UPGRADE je dnes málo. Akční sci-fi, které má potřebnou dynamiku, dostatek brutálních scén i humor a ještě navíc chytrý příběh. Přičíst k dobru musím i to, že ačkoliv odkazuje k dřevní éře žánru, je svým způsobem i originální. To už je dnes téměř ohrožený druh.
Akční sci-fi, které má potřebnou dynamiku, dostatek brutálních scén i humor a ještě navíc chytrý příběh.
8 / 10
Austrálie, 2018, 100 min
Režie: Leigh Whannell
Scénář: Leigh Whannell
Kamera: Stefan Duscio
Hudba: Jed Palmer
Hrají: Logan Marshall-Green, Betty Gabriel, Harrison Gilbertson, Christopher Kirby, Clayton Jacobson, Melanie Vallejo
Producenti: Jason Blum, Kylie Du Fresne, Brian Kavanaugh-Jones
Střih: Andy Canny
Scénografie: Felicity Abbott
Kostýmy: Maria Pattison
Celkem zajímavý sci-fi o pomstě, která se ale vymkne kontrole. Hlavní hrdina dostane do těla technologii, která ho (doslova) znovu postaví na nohy, no ovšem postupem času mu do života vstupuje víc a víc a charakter hlavního protagonisty se tak mění. Není to úplnej vodvaz, ale poměrně zábavný to je, navíc je tam určitá dávka humoru, takovýho mírnýho nadhledu, kterej tomu pomáhá, aby se snímek nebral až tak moc vážně. Za mě celkem slušná podíváná s neotřelým nápadem, resp. vyústěním
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.