PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ještě minulá deska jela v kolejích, které si tato sbírka metalových epileptiků vytýčila na počátku své cesty. Jejich mantrou byla zběsilá jízda, co si v ničem nezadá s velikány typu THE DILLINGER ESCAPE PLAN. Hardcore-metalová nálož, která rozmetá všechno, co se jí namane v dosahu. Přitom ale nikdy nešlo jen o bezuzdné chrlení zlámaných riffů a tvorbu nekoordinovaného chaosu. THE ARMED vždy šli i po melodických linkách, které tvořily základ jejich tvorby. Trochu mi vždy připomínali hrad, ve kterém spí Šípkovic Růženka, jenž je obrostlý divokou květenou plnou nebezpečných trnů. Tady je silný a svým způsobem chytlavý základ obrostlý vrstvou toho nejneurvalejšího spojení hudebního extrémismu.
„Only Love“ je ale kompletně jiné v tom, jak zní a působí na první dojem. Když jsem ho poslouchal poprvé, neustále mě napadala otázka: V jaké chvíli se z THE ARMED stali GENGHIS TRON? Kompletně se změnil zvuk i styl. Chvílemi se může zdát, že kapela znásilnila nintendocoreové trendy, které frčely před patnácti lety, přidala mnohem více noisu, silným bustrem zkreslila všechno, co mohlo být. Současně výsledek provzdušnila odlehčenějším fragmentem nebo intrem. A opět jako vždy, pod nánosem toho všeho jsou celkem chytlavé motivy, které jsou pokrouceny a prohnuty pod tlakem industriálních vpádů a grindových výplachů.
Ve srovnání s minulostí je tu velká změna v tom, jak jsou pojímány zpěvy. Ty jsou tak pestré, jak nikdy nebyly. Do srdcervoucích mužských i ženských screamů tu jsou ledabyle naskládané deklamace a dokonce i melodické vokály, které jsou téměř vždy ošetřeny nějakými efekty.
THE ARMED vždy trochu mlžili ohledně sestavy, dohledatelné jsou hlavně hostovačky. Pod „Only Love“ jsou podepsána hned dvě jména z CONVERGE. Prvním je bubeník Ben Koller a druhou jistotou je kytarista CONVERGE Kurt Ballou, který stojí za produkcí a zvukem celého alba a jeho ruka je tu více než cítit.
S příchodem syntezátorů se sice mění celkový zvuk. Mění se nejen nástroje. Je tu víc tanečnosti, divných noise-industriálních pazvuků, digitálního šílenství, ale pod tím bije stejné srdce. Tak zběsile a intenzivně, jak jsem na to od detroitských řezníků zvyklý.
THE ARMED na novém albu morfují v GENGHIS TRON.
8,5 / 10
1. Witness
2. Role Models
3. Nowhere to be Found
4. Apperception
5. Parody Warning
6. Fortune's Daughter
7. Luxury Themes
8. Heavily Lined
9. Middle Homes
10. Ultraglass
11. On Jupiter
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.