PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nová deska DÖDSRIT je tvrdá na obalu a křehká uvnitř. Začátek může působit jako naprosto klasický, zatvrzelý blackmetalový kolovrátek, který nehodlá nikam uhnout. Nastartovaná dvojšlapka, repetitivní melodické riffy. Sever. Konkrétně Švédsko. Je to ale jen krusta, která se záhy začíná rozpouštět v mnohem košatějších kompozicích, ve kterých se střídají epické vzorce bez vokálů a crustové nájezdy s přímým tahem na branku. Eponymní debut před rokem vyšel na labelu Alerta Antifascista Records, po novince, jež následovala s více jak ročním odstupem, sáhli Prostheticrecords. Na projekt jednoho kluka ze severu celkem zajímavý start.
Za celým projektem stojí Christoffer Öster, někdejší kytarista švédských TOTEM SKIN a tím se ledasco vysvětluje. Za prvé, všichni tady víme, že Švédi skoro ani neumí dělat špatnej metal. Zde se navíc kloubí blackmetalová zima a crustová tradice ze země s nejsilnější scénou. Za posledních pár let jsem slyšel celkem dost kapel, které se snažily mísit švédský crust a black metal, ale nikdy nebyl výsledek tak soudržný a rozmanitý současně. Částečně to připočítávám tomu, že všechny nápady pocházejí z jednoho mozku, který měl dopředu jasno, co a jakým způsobem chtěl říci. Není tu diskuze. Není tu kompromis. Album má tři čtvrtě hodiny a obsahuje jen čtyři skladby. A co?
Jestli je v něčem „Spirit Crusher“ opravdu výjimečný, tak v tom, jak uvěřitelně reprezentuje žánry, ze kterých je složen. Blackmetalový kabát mu nikdo neodpáře, pod ním tluče poměrně citlivé a trochu rozervané srdce. Stačilo by vlastně jen lehce počudlit zvuk kytar a máme tu epické emíčko. Tato tvář je mnohem patrnější v poslední čtvrtině alba, na počátku se vlastně jen schovává za tvrďáckou masku z černokovu. Pokud máte rádi sever, ať už v jakémkoliv žánru, neměli byste DÖDSRIT minout.
Nejlepší spojení black metalu, crustu a srdíčka poslední doby.
8 / 10
Christoffer Öster
- všechno skoro
Jelle
- baskytara
Brendan Duffy
- bicí
Geor
- kytary
1. Aura
2. Ändlösa adror
3. A Drowning Voice
4. Spirit Crusher
-bez slovního hodnocení-
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.