OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tento film pronásleduje celá řada kontroverzí už od počátku. Od přehnaných vyjádření herečky na adresu „bílých mužů“ po informace, že následující završení „Avengers“ má dva konce, které jsou závislé na tom, jak moc si fanoušci oblíbí postavu CAPTAIN MARVEL. Zkrátka mnoho povyku, který spíše zpovzdálí pobaveně sleduji, než aby nějak ovlivnil můj pohled na tento film nebo jeho hlavní postavu. Pojďme se tedy věnovat právě Captain Marvel.
Postava jako taková má být takový SUPERMAN od Marvelu. Její komixové příběhy jsou jedny z nejzamotanějších v celém Marvel multi-versu. Za svou kariéru vystřídala Carol Danvers, což je její pozemské jméno, několik identit. Navíc se léčila se z alkoholismu, psala do novin (shodou okolností jsou to ty samé, pro které fotí Peter Parker), pracovala pro NASA, CIA, byla pilotkou a také součástí snad všech hrdinských skupin včetně Avengers, Guardians Of The Galaxy, Ultimates a mnoho dalších. Film z jejích komiksových dobrodružství jen lehce čerpá. Snaží se trochu učesat hlavní příběh a představit jej ve stravitelné podobě.
Taková malá drobnost: Captain Marvel se jmenovala i jedna postava od DC komix, tedy z naprosto jiného komiksového světa, nicméně bylo soudně rozhodnuto, že jméno patří Marvelu a tak byl Captain Marvel od DC přejmenován na Shazama. Jeho film má premiéru příští měsíc.
S Carol Danvers se tedy setkáváme na planetě rasy Kree, kde je součástí bojového komanda, které přijímá různé úkoly. Na svoji pozemskou minulost si nepamatuje. Má jen kusé záblesky, které si sama nedokáže vysvětlit. V rámci jedné mise se na Zemi dostává a může tak začít nevědomky objevovat svoji vlastní minulost. Setkává se zde s Nickem Furrym, který je digitálně omlazený, a musím říci, že je to asi nejlepší omlazení, co jsem kdy ve filmu viděl. Samuel L. Jackson si navíc tuto roli viditelně užívá. Více prozrazovat nebudu, příběh má své určité kouzlo a také nějaké to překvapení.
V jeho rámci je vysvětlena spousta drobností, které vám doplní mozaiku odpovědí na otázky z celého filmového Marvel světa. Fanoušci a fajnšmekři budou v tomto ohledu více než spokojeni. Je tu spousta narážek, které rozklíčují jen zasvěcení. V tomto ohledu se velmi povedl i hold, který film skládá nedávno zemřelému králi komiksů Stanu Lee. Vzhledem k tomu, že se pozemská dějová linka odehrává v devadesátých létech, je tu spousta referencí na devadesátky a devadesátkové filmy a ty jsou naprosto „boží“. S tím souvisí i soundtrack, kde k jedné z největších akčních scén, když Captain Marvel nakopává zadky nepřátelům, hraje „Just A Girl“ od NO DOUBT. Autorský soundtrack jako takový je trochu bezvýrazný, ale písničky jsou použity skvěle. Ve filmu zní devadesátkové perly jako NIRVANA nebo HOLE.
Když jsme u řemeslného zpracování, trochu mě zamrzely efekty, kdy krom omlazovací kůry Samuela L. Jacksona by to byl průměr i před pěti, možná deseti lety. To je opravdu trochu škoda. Oproti mnoha jiným Marvelovkám tu funguje humor, který zdaleka tak netlačí na pilu jako ve filmu THOR RAGNAROK, ale skvěle dobarvuje atmosféru devadesátek a tvoří chemii mezi Carol Danvers a Furrym. To je vlastně asi to nejzajímavější po stránce charakterů. Postav je tu totiž poměrně hodně a film nenaskýtá dost prostoru, aby některou z nich vylíčil více plasticky. Bohužel se to týká i hlavní hrdinky.
Z pohledu všech Marvel filmů jde celkem znatelně o výplň. Výplň, kterou je dobré znát, abyste si užili velké finále. Stejně jako bylo fajn vidět Black Panthera, abyste docenili Infinity War, je už teď jasné, že je důležité vidět Captain Marvel, abyste docenili Endgame. Takový předkrm před velkým finále. Mě neurazil, ale ani neohromil. Snad jediná věc mi tu vadí. CAPTAIN MARVEL je super OP, díky čemuž konec filmu nemá žádné napětí. Navíc svoje schopnosti dostane zadarmo. Tam, kde IRONMAN nebo THOR sbírali svoje síly na ploše několika filmů, se tu najednou zrodí postava, která je všechny strčí do kapsy, je jednoznačně nejsilnější ze všech zatím představených postav a nemá rovného protivníka. Zřejmě ani v Thanosovi (Adama Warlocka zatím nepočítám).
Slovo závěrem? Nedá se nic dělat, pokud si chcete užít Endgame, běžte na to. Povinný dílek seriálové skládačky. Byť – celkem průměrný.
Celkem solidní předkrm před velkým finále.
6,5 / 10
Vydáno: 2019
Režie: Anna Boden, Ryan Fleck
Scénář: Anna Boden, Ryan Fleck, Geneva Robertson-Dworet
Kamera: Ben Davis
Hudba: Pinar Toprak
Hrají: Brie Larson, Samuel L. Jackson, Jude Law, Ben Mendelsohn, Djimon Hounsou, Lee Pace, Lashana Lynch, Gemma Chan, Annette Bening, Clark Gregg, Mckenna Grace, Rune Temte, Colin Ford, Chuku Modu, Robert Kazinsky, Kenneth Mitchell, Pete Ploszek, Ana Ayora, James Morrison, Algenis Perez Soto, Patrick Gallagher, Emily Ozrey, Matthew Bellows, Anthony Molinari, Patrick Brennan, Scarlett Johansson, Chris Evans, Mark Ruffalo, Don Cheadle, Stan Lee
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.