Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čtvrté album virginských mistrů kytarové rašeliny INTER ARMA navazuje na to nejlepší, co se jim v uplynulých dvanácti letech podařilo postavit ze spojení černého kovu, sludge, psychedelie a death metalu. „Sulphur English“ je snad ještě temnější a hutnější než jeho předchůdce, má potřebnou všeobjímající velkorysost ve zvuku a současně i přirozenou syrovost a dopřává si dostatek času na to, aby mohla posluchače pozvolna umačkat ve své náruči. Více jak hodinová nahrávka ukrývá devět kompozic, které krom intra a intermezza nepodlezou šestiminutovou stopáž.
Ačkoliv se může znát, že se tu kombinuje celkem dost žánrů, tak výsledek je poměrně stabilizovaný a má naprosto jasno v tom, jak s posluchačem pracovat. Přesně ví, kdy chce být ambientnější a kdy umazat umolousaným bažinatým death-doom metalem, ve kterém se přeřadilo na nejnižší rychlostní stupeň. Chvílemi to zní jako by se do sebe ve velmi pozvolném tempu vpíjeli DEATHSPELL OMEGA, SWANS a DODECAHEDRON.
„Sulphur English“ je povětšinou postaveno na plochách, se kterými si bravurně pohrává rytmika. Bicí dávají znepokojivé atmosféře kytar potřebnou dynamiku a jsou rozhodně prvkem, na který se vyplatí zaměřit. Většina ambientně pojatých ploch dává okusit zcela nepoznaný pocit úzkosti a zmaru. V tom je tahle smečka nedostižná. Je to jako cvičit jógu uprostřed inferna. Rozšíří vám nosní dírky jen proto, aby s vámi mohla praktikovat holotropní dýchání uprostřed sopky. V tom je atmosféra zcela pohlcující a já si za posledních pár měsíců příliš nedokážu vybavit kapelu, která by vydala tak omamné album.
Pokud jde o sestavu, tak INTER ARMA před nedávnem už podruhé vyměnila baskytaristu, ale zbytek kapely je stabilní a pevně semknutý. I to je na nahrávce znát. Kytaristé se vzájemně disharmonicky proplétají a bubeník T.J. Childers přesně ví, kdy má sešlápnout nohu s plynem a kdy nechat hudbu volně dýchat.
INTER ARMA od svého devět let vzdáleného debutu udělala s každým albem celkem malý krok. Když ale po letech poslouchám „Sundown“, uvědomuji si, jak velký kus cesty tato richmondská sbírka ušla. Jejich zvuk je nyní mnohem osobitější, kompaktnější a semknutější. „Sulphur English“ je další částí evolučního řetězce, jenž směřuje dál tím správným směrem.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.