Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Stejně jako včera se hlásíme přímo z místa dění a přinášíme šest dojmů, které se nejvíce zaryly do paměti! Dnes rozhodně nezapomenu na kapely BRUTALLY DECEASED, DIABLO SWING ORCHESTRA, WALLS OF JERICHO, DAUGHTERS, MESGUGGAH a ANTHRAX.
BRUTALLY DECEASED – Za lva death metalové scény, který má královskou hřívu a nejsilnější řev. Za jedinou domácí kapelu, která dokázala důstojně nahradit odpadnuvší DEICIDE.
DIABLO SWING ORCHESTRA – Za příjemné odlehčení festivalového dne. Za nadhled.
WALLS OF JERICHO – Za největší hardcorovou spartakiádu dne. Za to, že energií přeskočili i sportovce ze SICK OF IT ALL. Za nezkrotnou Candace Kucsulain. Za Mika Hastyho, který i při své šedivé bradě vyzařuje více energie, než o dvě generace mladší závodníci.
DAUGHTERS – Za to, že většinu koncertu jsem měl husí kůži a bradavky tvrdosti diamantu. Za chladný odosobnělý zvuk. Za set, který byl jako drogová závislost – nepříjemný a současně opojný. Za zatím jednoznačně nejsilnější zážitek. Za to, že securitas měli pohotovost.
MESHUGGAH – Za nejzajímavější výpravu na scéně a nejlepší světla. Za zvuk. Za intro, při kterém jsem očekával pád bomby.
ANTHRAX – Za legendu, která věkem neztrácí na síle. Za thrash metalový uragán, který vás vrátil tři dekády dozadu.
Bonus za nejrezavější zvuk jednoznačně stoner-psychedelici z WINDHAND.
Z jídla dnes vyhrál palak paneer od Indian Food Sultan a pho od Veg Médi.
Z festivalových debat přebíráme něco do sekce "Borec" na konec:
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.
GOLGOTHAN REMAINS trochu pročistili zvuk a zvýraznili ULCERATE vibes. Nové EP je pořád hodně agresivní a inspirace novozélandskou ikonou (tentokrát přichází na řadu jejich pozdní tvorba) slouží spíše jako vydatná poleva než jako zásadní konstrukční prvek.
