Joker překračuje horizont současné a vlastně i minulé komiksové produkce. Uvidíte něco, co jste ještě v rámci příběhů inspirovaných komiksovými sešity nikdy neviděli. Současně dokazuje, že žánrová paleta, kterou komiksové předlohy skýtají, je téměř neomezená. JOKER je naprosto výjimečný v mnoha kategoriích. Nejde jen o styl, jakým je vyprávěn, žánr, nebo herecký výkon, který rozhodně bude v nominacích na Oskara, protože celý film se vlastně díváte jen na herecký koncert Joaquina Phoenixe. Jde i o nejvážnější a nejrealističtější zpracování superhrdinského (v tomto případě superpadoušského) komiksu, jaké zde za celou éru filmu bylo. Rovnat se mu nemohou ani Batmani od Christophera Nolana, ani dva roky starý LOGAN.

Není zde téměř žádná akce, chybí zde humor. Celý film se vlastně díváme na to, jak postava Jokera vznikla. Nenápadný muž, jemuž osud staví do cesty jednu překážku za druhou. Každá z nich pak živí vnitřního démona, který je čím dál tím větší. Tento démon je pak zahraný tak, že nevěříte svým očím. Na Joaquina Phoenixe je téměř trýznivé se dívat. Pro svoji roli zhubnul 25 kilo, podrobně studoval různé duševní nemoci. Je pro mě rozhodně nejděsivějším Jokerem celé filmové éry. Můžete pochopit jeho proměnu, ale rozhodně mu nebudete fandit nebo s ním sympatizovat.

Celý film navíc nemá žádné velké zvraty. Sledujete chlapa na šikmé ploše, která je čím dál tím šikmější. Všechny pochody jsou pozvolné a logické. Odhaluje se vám závoj, za kterým vidíte postupovat šílenství, jež je pochopitelné.

Velkou poklonu si zaslouží nejen herec v hlavní roli, ale i režisér. Todda Phillipse jsem registroval vždy spíše jako muže, co točí bláznivé komedie, jako jsou „Týpci a zbraně“ nebo „Pařba ve Vegas“. Nikdy bych si nemyslel, že natočí nejserióznější a nejvážnější komiksovou adaptaci všech dob. JOKER může bez problémů stát sám, aniž byste o světě DC cokoliv věděli. Dokonce aniž byste věděli, kdo je Bruce Wayne. I přesto film pomrkává na znalce a vypráví i scénu, kterou jsme už mnohokrát viděli. Dělá to ale se zcela novou optikou. Optikou velké dramatické filmařiny, ve kterém nehrají prim CGI efekty, ale svatá trojice režisér, kameraman a herec.