Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vpravdě zajímavý projekt se zrodil v hlavách domácího BRATRSTVA LUNY, kapely, která bude nejspíše jmenována, zeptáte-li se na to, kdo v zemích českých jednou pozvedne gotický prapor, až už žijící svrchovaní monarchové XIII. STOLETÍ nebudou moci (což však naštěstí zřejmě hned tak nebude). Původci již několik studiových alb (která mimochodem autora tohoto článku víceméně úspěšně míjejí) se u příležitosti vlastních třináctých narozenin – symboliku zde předpokládám netřeba vysvětlovat – domluvili se zpěvákem a vůdčí osobností jihlavských legend, a dali vzniknout kolekci skladeb, jež spojuje zdánlivě nespojitelné, totiž právě hudbu BRATRSTVA LUNY a hlas Petra Štěpána, který až dosud téměř výhradně patřil jen jeho vlastním projektům.
Nápad to rozhodně není nezajímavý, vždyť komu by se příčilo ochutnat vzorek stylově příbuzné tvorby, které propůjčí hlas uznávána kapacita v oboru, v daném případě možná kdysi i v roli vzoru z největších. Snad i proto společnost zpěvu Petra Štěpána dělají skladby zřejmě časem prověřené, které už v repertoáru kapely mají své vyzkoušené místo, nebo které mají z nějakého podobného důvodu být jakýmsi „bonusově vhodným“ materiálem.
Spolu se všemi účinkujícími umělci se tedy noříme do měsíčního svitu nad gotickou metropolí Jihlavy (odtud zřejmě mile dvojsmyslný název celé nahrávky), abychom nasáli něco z neopakovatelné atmosféry gotického rocku. Je příjemným zjištěním, že dohromady jim to zní velmi důsledně, a že pokud mají posluchačům v některých okamžicích před očima naskočit otazníky, stane se tak jen spíše ojediněle, jako třeba u „V rozvalinách“, poměrně zbytečně ukňouraném kousku, z něhož je té melancholie možná cítit až zbytečně příliš. Většinou tak máme co do činění s velmi solidní matérií, která se tváří v tvář stylové definici nemusí vůbec stydět a naopak, sem tam k ní dokonce přimaluje i něco navíc – tak jako třeba hned v úvodní „Největší z pierotů“, v níž čichám jasně největší zážitek na albu, doprovozený hřmotnou náladou a krásně svíravým refrénem. Taková skladba (s mimořádně zvučným textem, který tomu jde ještě naproti) se jistě nerodí každý den a z téhle to doslova sálá všemi směry. Ale podobně působivými jsou jistě i „Vampyrismus psýché“ a „Fantasmagorie“, když už jsme u toho, křehké gotické ozdoby, byť každá z nich v trochu odlišném gardu.
Je zkrátka a dobře poznat, že autoři „Luny nad Iglau“ (z obou stran mikrofonu) nejsou žádnými holobrádky, a že jejich společná práce, třebaže zřejmě jen jednorázová, má díky tomu potenciál se v tuzemském gotickém podhoubí pevně zakořenit. Více takových, řekl by jistě náročný posluchač, a já to říkám spolu s ním.
Měsíční svit nad gotickou metropolí Jihlavy má jistě zajímavé kontury.
7 / 10
Sestava
Petr Štěpán - zpěv,recitace
R. X. Thámo - verše, koncept, produkce a umělecká supervize
Darkthep - kytara
Xpíl - zpěv, kytara, baskytara, doprovodné vokály
Pšotek - kytara,klávesy, aranže, doprovodné vokály
Haik - baskytara
Kobdzey - bicí, klávesy, aranže, doprovodné vokály
Skladby
1. Luna nad Iglau (intro)
2. Největší z pierotů
3. V rozvalinách
4. Třináctý úplněk (Gothic duet)
5. Carpe Diem Corporation
6. Vampyrismus psýché
7. Nomen Rosae
8. Fantasmagorie (Symphonic version)
9. Pochod hrdinů (Cover HNF)
10. Carmina I/IX (Outro)
Diskografie
Luna nad Iglau (2019)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2019 Vydavatel: LunArt Music Stopáž: 42:39
Mi se to docela libi, byt mi tam prijdou hlucha mista. Petr Stepan je vynikajici zpevak. Tady ho evidente tlacili do trochu jinych hlasovych poloh, coz je zajimave a velmi dobre.
Hodně netradiční černý kov, který do sebe přirozenou cestou nasává prvky mathmetalu a dalších progresivnějších stylů bez toho, aby uhnul v oddanosti kořenů. Po celou dobu instrumentálně zajímavé a emocionálně intenzivní.
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.