INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Bojovníci dávneho Severu, táto téma metal proste neomrzí. Minulého roku sa jej chopil aj Sicílčan Alessandro Fede (člen tamojších skupín DAEMONOKRAT, RELIGIO MORTIS) vo svojom sólovom projekte. Nahral to všetko sám a ak sa chytáte za hlavu, prečo sa týmto zaoberá Sicílčan, tak ju zase pusťte, Sicília má so starou Škandináviou spoločného o dosť viac než napríklad Argentína, kde „vikingov“ nájdete tiež a tuším ani to nie je najbizarnejšia končina, z akej na vás môžu vyraziť s gitarami, bubnami a podobnou výzbrojou. „Grotesque Glory“ je koncepčným príbehom založeným na vyše dvoch storočiach severanských nájazdov od konca 8. storočia (Northumbria, 793) až po časy, kedy si už ako Normani založili na Sicílii kráľovstvo, ktoré v Stredomorí miešalo politické karty až do čias vrcholného stredoveku.
Šesť skladieb je po hudobnej stránke príjemným návratom do deathmetalových čias zo začiatku 90. rokov. „Tankové“ tempá, kov smrti tu vie celkom svižne odsýpať, hrnie sa však hlavne v stredných „maršoch“ a v pomalých pasážach možno hovoriť o death/doom metale. Rezavý, zato hutný zvuk, klasické staroškolské harmónie, dominuje hlboký vokál, doplnený šepotom alebo krikom. Vojnový náboj BOLT THROWER tu funguje v syntéze s apokalyptickosťou raných ASPHYX, všetko v miere autenticity porovnateľnej s americko-nemeckými DEATHEVOKATION. (Veľká škoda, že tí už odpočívajú v pokoji.). V poradí štvrtá „Feasting For Mayhem“ je hudobnou poctou skúste trikrát hádať ktorému čiernemu nórskemu kultu a celkovo album odporúčam hlavne ľuďom, pre ktorých sa death metal tak, ako ho mali radi, skončil pred 25 rokmi.
8 / 10
Vydáno: 2019
Vydavatel: Immortal Souls Productions
Stopáž: 29:02
-bez slovního hodnocení-
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.