Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pokud chcete dokonalý epický soundtrack zkázy a rozpadu pro vaše coronavirové domácí vězení, tak nemůžete sáhnout vedle. Birminghamští ESOTERIC nahráli téměř stominutový opus, který je zatím náladově nejpestřejším drahokamem v jejich diskografii. Z funeral doomového základu dokázali na „A Pyrrhic Existence“ udělat chobotnici, která své chapadla obtáčí kolem spousty dalších žánrů a postupně je nasává do monumentální náladové palety, která i přes tak masivní stopáž nedokáže nudit.
Chandlerovo trudomyslné komando se na novince odprošťuje od tempa zpomalených želv a dynamicky přechází i do rychlejších výpadů, hraje si s dynamikou, používá rozmlžené rejstříky zvuků, kterými dokáží vykouzlit husí kůži. I přes pomalý základ, ze kterého se vše ostatní odvíjí, se ESOTERIC daří tvořit turbulentní chaos, který se těžko popisuje. Berou vás za ruku a vedou vás na kraj srázu, ze kterého vidíte jen čistokrevné šílenství. „A Pyrrhic Existence“ má tendence po vás požadovat investici. Dokáže vás vysát a infikovat. Za dlouhou dobu si nepamatuji desku, která by se mnou dokázala pohnout tak silně.
Žánrově se pak rozprostírají od ambientu a psychedelie až někam k death metalu. Dávají si načas v tom, aby v posluchači vydráždili vnitřní démony a ti vám začali cirkulovat v hlavě. Tohle je jedna z mála nahrávek, kterou prostě musíte poslouchat v klidu a jako celek. Teprve potom doceníte pasáže, které mají až maricconovskou hloubku, ale současně také chandlerovskou hnilobu. Když už jsem ho zmínil, tak vokál Grega Chandlera je opět neopakovatelným nástrojem plnohodnotné zkázy. Hlasové rejstříky, které má tento ďábel v hrdle a hlavně způsob, jakým je zasazuje do hudby, nedokáže napodobit nikdo na scéně.
ESOTERIC se podařilo napsat další knihu pohřební poezie. V rámci jejich diskografie jde o kus, který si v ničem nezadá s kultovními deskami, jakými je pozdně devadesátková bible záhrobního doom metalu „The Pernicious Enigma“. Tak silnou atmosféru jsem naposledy cítil z „You Won't Get What You Want“ od DAUGHTERS, ačkoliv ti na mě útočili zcela jinými zbraněmi. Stejně jako tato deska, tak ani „A Pyrrhic Existence“ není deskou pro každého. ESOTERIC mají tu vlastnost, že buďto je milujete nebo je prostě nepřekousnete. V tom, co dělají jsou extrémní. To ale nic nemění na tom, že i po poslední desce jsou stále nepřekonaní králové žánru.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!