Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dvojka šílenců z Rhode Island vypustila v minulém roce album, které je nejlepší a nejdotaženější z celé jejich pětadvacetileté kariéry. Možná je to tím, že jsem si včera zahrál DOOMa a „Sonic Citadel“ si pustil k tomu. A najednou všechno to peklo kolem a řezání zombíků motorovkou začalo dávat smysl. Některá zvuková aranžmá na „Sonic Citadel“ vám ostatně ten zvuk motorovky ostentativně rvou do uší. Za vámi dusají bicí, bičující vám záda a občas se ozve vzdálený zbustrovaný ječící vokál. Živá zvuková zkáza, nalitá do rockových forem, které proleptává a zvesela teče dál.
Tahle dvojka je v mnoha ohledech kultovní. Pamatuji doby, kdy jihočeská noisová mafie, sdružující se stále pod tagem N.A.A.B., dokázala prodat vlastní babičku za koncert této legendy. Stejně tak si vybavuji spoustu naštvaných obličejů lidí, kteří nikdy nechtěli jet na Brutal Assault, a kvůli LIGHTNING BOLT prostě museli. Byla to POVINNOST. Koncert na Brutalu, na který na vzdálenou scénu přišel ukojit zvědavost i sám principál Tomáš a vydržel tam povinnostem navzdory proklatě dlouho. Stage crew po většinu setu museli držet cabinety, aby se jim nepoložily… LIGHTNING BOLT jsou prostě spíše přírodní úkaz, nežli hudební těleso.
Jejich nová deska je špinavý rock’n’rollový kvapík, který nikdy nepoleví. Bicí běží sprinty a struny zamořují prostor rzí. Po zvukové stránce jde o samorost, který je prostě nenapodobitelný. Po většinu času je to garáž plná špíny a jisker, ale přesto je vše čitelné a ostré. Olejnaté závody v kytarovém pidlikání i diskotéka přibíjená sbíječkou. Repetiční figury, při kterých můžete juchat v rauši nebo čelit hranici šílenství.
LIGHTNING BOLT nahráli svoji nejotevřenější desku. Díky zvuku, v rámci žánru celkem hitovým postupům a nasávání přísad z mnohých dalších žánrů jde o desku, která bude skousnutelná pro mnohem větší skupinu lidí, než tomu bylo do této chvíle. Brian Gibson dokáže krást melodické motivy a následně je mrzačit způsobem, který miluji. Současně si ale drží jasný rukopis, jedinečný zvuk a skladatelský styl. Palec hore.
1. Blow to the Head
2. USA Is a Psycho
3. Air Conditioning
4. Hüsker Dön't
5. Big Banger
6. Halloween 3
7. Don Henley in the Park
8. Tom Thump
9. Bouncy House
10. All Insane
11. Van Halen 2049
Diskografie
Sonic Citadel (2019) Fantasy Empire (2015) Oblivion Hunter (2012) Earthly Delights (2009) Hypermagic Mountain (2005) Wonderful Rainbow (2003) Ride The Skies (2001) Lightning Bolt (1999)
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.