Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po dlhej dobe som bol na koncerte aj napriek letmému dotyku súčasnej vírusovej apokalypsy. A to hneď na kapelu, ktorú som naživo ešte nevidel a ktorú mám veľmi rád. V dnešnej dobe, keď sa koncertná scéna na celom svete zastavila, je to priam prvoaprílový paradox, ale technológie nám túto príležitosť dávajú. Je účasť na „online“ koncerte ako med cez sklo lízať? Čiastočne to tak bude, ale na druhej strane to prináša aj isté výhody a predstavuje zaujímavú príležitosť do budúcna. Samozrejme, priamemu kontaktu a energii živého koncertu sa domáci zážitok len ťažko vyrovná, ale sú tu aspekty ktoré môžeme vnímať ako príležitosť a čiastočne budúcnosť živej hudby a existencie kapiel.
ENSLAVED sa zúčastnili Nórskeho „Verfet online music festivalu“ v spoločnosti kapiel, ktorých mená mi nič nehovoria. Tomu odpovedá aj žltý, ľahko nemetalový plagát koncertu. Na druhej strane, scéna je pripravená plne v súlade s tým, čo kapela predstavuje. Pred začatím prenosu, ktorý bol „streamovaný“ na kanáloch Facebooku a Youtube, to ľudia v komentároch považovali za prvoaprílový žart. Ako odpočítavanie skončilo a kapela zarezala prvé tóny skladby „Ethica Odini“. prebehlo skupinou sledovateľov z celého sveta veľké nadšenie a veru aj mňa omráčil skvelý štúdiový zvuk. To sú tie prvé aspekty takéhoto živého hrania - skvelý zvuk a to, že koncert sledovali ľudia naozaj z celého sveta. Hneď po tejto skladbe však bolo na kapele zrejmé, že to bude trocha surreálny zážitok, nakoľko sa nedočkali žiadneho aplauzu a energie z publika. Škoda, že sa im nepremietali nejakým spôsobom živé komentáre, ktoré by ich trocha povzbudili.
Napriek tomu ENSLAVED pod vedením charizmatického Grutla Kjellsona išli setlistom naplno. A ten bol veru poskladaný luxusne a vytvoril krásny prierez celej tvorby kapely. Obzvlášť prekvapilo zaradenie dvoch vecí z výborného „Below The Lights“, mne osobne chýbalo len niečo z „Monumenssion“, ktorý je mojou srdcovkou. Ústredný part „The Dead Stare“ vyznel hypnoticky až mrazivo. Kapela bola plne ponorená do seba a nevynechali snáď jedinú notu a všetko zahrali neuveriteľne precíznym spôsobom. Ďalší vrchol prišiel s „Heavenless“ s natlakovaným úvodom, ktorý musel rozsekať každého doma.
Jednou z výhod takéhoto živého vystúpenia okrem zrejmého „setlistu“ a fantastického zvuku je aj to, že si to celé môžete pozrieť a zhodnotiť sami. Aj keď musím uznať, že pozeranie zo „záznamu“ je predsa len o kúsok iné ako keď som to sledoval naživo. Tento koncert nie je samozrejme nejakou prevratnou novinkou, ale v súčasnej krízovej situácii určite pomohol mnohým ľuďom a mal globálny dosah, za čo organizátorom aj kapele aplaudujem. Troška to ukazuje perspektívu a spôsob ako dostať svoju hudbu medzi ľudí, naživo to sledovalo okolo desať tisíc ľudí, v súčasnosti má záznam viac než sto tisíc videní a toto číslo rastie. ENSLAVED aj týmto vystúpením dokázali, že sú jednou z najlepších metalových kapiel súčasnosti a úspešne rozširujú horizonty extrémnej hudby.
Sebemenší zištné důvody k provedení tohoto počinu nejde nalézt. Technicky je tam vše dokonalé - zvuk, světla, střih... Lze jen zatleskat a čekat, kdo se přidá?!
Francouzská parta si za cíl snažení vytyčila instrumentální postmetalovou hudbu, kterou se snaží pojmout v maximální šíři. Koketuje tedy s lehkými postrockovými náladami i ponurou atmosférou doom metalu. K tomu výpady ke klasikům CULT OF LUNA. Povedené.
Při svém debutu pod "majorem" předvádějí WOLFBRIGADE svůj standard. Bylo už i lépe, ale mohlo být i hůř. Dominující pogo střídají vály v rychlejším středním tempu a prostě to klasicky dobře odsejpá. Častěji se však asi budu vracet ke starším nahrávkám.
Žádné johoho a rum. Vodní živel, to je tma, zima, utrpení. A tahle francouzská úderka nemrtvých námořníků to dobře ví. Proto drhne agresivní melancholický meloblack, který rázně komanduje kapitánka Adsagsona a její průrazný ječák. Valí to tvrdě jak vlny!
Druhý díl trilogie těchto Švédů je ukázkou silného prog metalu bez kompromisů. Jede se většinou s pořádnou razancí a v tempu, ale nechybí ani odlehčené pasáže. A jelikož provedení je bez chyby, včetně parádního vokálu, výsledek více než příjemný.
Klasický, ryzí a slušně nabroušený heavy/thrash metal jako z dob dávno minulých. Od Portugalců IN CHAOS se nedočkáme inovací, ale ani kompromisů. Velmi dobré retro album a vůbec nevadí, že pánové mají moc rádi METALLICU.
Návrat do starých časů švédského melodického death metalu mi v podání SARCASM připomněl okouzlení, které jsem svého času prožíval u desek SACRILEGE. Ale inspirací je zde více. Pohlazení na duši pro pamětníka deathmetalových devadesátek.
Velmi přesvědčivý death metal z Litvy. Spíše střední tempo, silově zasekávané riffy a hluboko posazený vokál evokuje starou severskou školu. Občas jako by se uctívali i CARCASS. Vydařená deska.