OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po dlhej dobe som bol na koncerte aj napriek letmému dotyku súčasnej vírusovej apokalypsy. A to hneď na kapelu, ktorú som naživo ešte nevidel a ktorú mám veľmi rád. V dnešnej dobe, keď sa koncertná scéna na celom svete zastavila, je to priam prvoaprílový paradox, ale technológie nám túto príležitosť dávajú. Je účasť na „online“ koncerte ako med cez sklo lízať? Čiastočne to tak bude, ale na druhej strane to prináša aj isté výhody a predstavuje zaujímavú príležitosť do budúcna. Samozrejme, priamemu kontaktu a energii živého koncertu sa domáci zážitok len ťažko vyrovná, ale sú tu aspekty ktoré môžeme vnímať ako príležitosť a čiastočne budúcnosť živej hudby a existencie kapiel.
ENSLAVED sa zúčastnili Nórskeho „Verfet online music festivalu“ v spoločnosti kapiel, ktorých mená mi nič nehovoria. Tomu odpovedá aj žltý, ľahko nemetalový plagát koncertu. Na druhej strane, scéna je pripravená plne v súlade s tým, čo kapela predstavuje. Pred začatím prenosu, ktorý bol „streamovaný“ na kanáloch Facebooku a Youtube, to ľudia v komentároch považovali za prvoaprílový žart. Ako odpočítavanie skončilo a kapela zarezala prvé tóny skladby „Ethica Odini“. prebehlo skupinou sledovateľov z celého sveta veľké nadšenie a veru aj mňa omráčil skvelý štúdiový zvuk. To sú tie prvé aspekty takéhoto živého hrania - skvelý zvuk a to, že koncert sledovali ľudia naozaj z celého sveta. Hneď po tejto skladbe však bolo na kapele zrejmé, že to bude trocha surreálny zážitok, nakoľko sa nedočkali žiadneho aplauzu a energie z publika. Škoda, že sa im nepremietali nejakým spôsobom živé komentáre, ktoré by ich trocha povzbudili.
Napriek tomu ENSLAVED pod vedením charizmatického Grutla Kjellsona išli setlistom naplno. A ten bol veru poskladaný luxusne a vytvoril krásny prierez celej tvorby kapely. Obzvlášť prekvapilo zaradenie dvoch vecí z výborného „Below The Lights“, mne osobne chýbalo len niečo z „Monumenssion“, ktorý je mojou srdcovkou. Ústredný part „The Dead Stare“ vyznel hypnoticky až mrazivo. Kapela bola plne ponorená do seba a nevynechali snáď jedinú notu a všetko zahrali neuveriteľne precíznym spôsobom. Ďalší vrchol prišiel s „Heavenless“ s natlakovaným úvodom, ktorý musel rozsekať každého doma.
Jednou z výhod takéhoto živého vystúpenia okrem zrejmého „setlistu“ a fantastického zvuku je aj to, že si to celé môžete pozrieť a zhodnotiť sami. Aj keď musím uznať, že pozeranie zo „záznamu“ je predsa len o kúsok iné ako keď som to sledoval naživo. Tento koncert nie je samozrejme nejakou prevratnou novinkou, ale v súčasnej krízovej situácii určite pomohol mnohým ľuďom a mal globálny dosah, za čo organizátorom aj kapele aplaudujem. Troška to ukazuje perspektívu a spôsob ako dostať svoju hudbu medzi ľudí, naživo to sledovalo okolo desať tisíc ľudí, v súčasnosti má záznam viac než sto tisíc videní a toto číslo rastie. ENSLAVED aj týmto vystúpením dokázali, že sú jednou z najlepších metalových kapiel súčasnosti a úspešne rozširujú horizonty extrémnej hudby.
Heimdal (2023)
Utgard (2020)
E (2017)
In Times (2015)
RIITIIR (2012)
Axioma Ethica Odini (2010)
Vertebrae (2008)
Ruun (2006)
Isa (2004)
Below the Lights (2003)
Monumension (2001)
Mardraum: Beyond the Within (2000)
Blodhemn (1998)
Eld (1997)
Frost (1994)
Vikingligr Veldi (1994)
Hordanes Land (EP) (1993)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.