Filozofující sci-fi seriál na mě zprvu působil jako trochu rozmáchlá povídka z "Black Mirror". Ambientní tempo, zajímavý vizuál, místy koketující s obrazovým citem druhého "Blade Runnera", a určitá tajemnost, která místy nabírala až Lynchovských rozměrů. To vše bylo opojné, stejně jako občasné násilí, jež přehazovalo žánrovou výhybku někam k thrilleru. Bál jsem se z počátku toho, zdali na konci přijde vysvětlení záhad, a hlavně jestli tím také celý seriál nespadne do nějakého bahna. Bál jsem se oprávněně. Pokud si budete chtít uchovat dobrý pocit, tak se snad ani nedívejte na poslední díl. Nebo alespoň na posledních patnáct minut.

Pojďme ale na počátek. Lily Chanová má ruského přítele Sergeje. Ten prezentuje svůj projekt Forestovi, který je něco jako Steve Jobs v oblasti inovačních technologií. Jeho projekt se týká predikce chování jednoduchých organismů. Forest, jenž řídí velké výzkumné centrum, kterému dominuje socha dítěte, zvedající se vysoko nad korunami stromů, se sice netváří nadšeně, ale nabídne Sergejovi místo v tajemném projektu DEVS.

Odvede ho lesem, kde má každý strom svoji svatozář, na mýtinu. Tady stojí stavba, která by klidně mohla být kosmickým korábem. Uvnitř futuristické budovy je designová laboratoř, kde dělá jen několik vybraných jedinců. Laboratoř zasazená do obrovské krychle uprostřed budovy levituje v prázdnu – což je divné, protože tam mají i záchody a odpad, ale nečouhají z ní žádné trubky.

Háček je v tom, že Sergej se odtud už nikdy nedostane domů. Zmizení začne vyšetřovat jeho přítelkyně Lily a začne zjišťovat, že projekt DEVS, do kterého Sergej nastoupil, je mnohem více, než jen bádání. Dává tak do pohybu sled událostí, které odhalují skutečné motivace Foresta, který projekt vede. Na povrch se derou otázky vývoje a etiky, filozofie, zodpovědnosti, moci a mnoho dalších. Problém celého díla je ten, že tyto témata nedokáže uspokojivě uchopit a zpracovat. 

Seriál má pod palcem Alex Garland. Je tvůrcem, režisérem i scénáristou. Ano, ten samý Alex Garland napsal scénář ke klenotům, jakým je třeba "28 dní poté". Možná právě to je problém. Garland tu sedí na příliš mnoha židlích a nemá nad celkem nadhled. Načrtnul tu několik opravdu skvostných linií, ale jako by neměl sílu je dotáhnout zdárně do konce a těsně před cílem to vzdal.

DEVS je seriál, ve kterém jsem při sledování cítil obrovský potenciál. Velký přesah. Bohužel se tvůrce nakonec rozhodl na hluboké otázky najít mělké a poněkud plytké odpovědi. Velká škoda. DEVSu by nesmírně pomohlo uchovat si některá mystéria a nesnažit se je vysvětlit.