OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Před uzavírkou kin stihl do naší distribuce přijít polský snímek, který rozhodně stojí za pozornost. Už dlouho se nestalo, aby se ve střední Evropě při zpracování příběhu dle skutečné události povedlo tak skvěle skloubit výkony v kategoriích herectví, scénář, režisérské vedení a kamera. Navíc u zápletky, která by mě za normálních okolností minula velkým obloukem.
Hlavní zápletka by přitom nahrávala úplně jiným žánrům, než je drama. Posuďte sami. Hlavní postavou je kluk, který se dostane z pasťáku a shodou okolností skončí jako farář v malé zapadlé vesničce. Relativně mladý polský režisér Jan Komasa k tématu přistupuje s velkou dávkou serióznosti a současně se mu daří rychle vtáhnout diváka do děje. Velký díl na tom má i představitel hlavní role Daniela, Bartosz Bielenia, který za tuto roli inkasoval vítězství v polských národních filmových cenách.
Bartosz Bielenia je v tomto ohledu jedna z nejlepších investicí filmu. Postavě Daniela věříte, že prošel hroznými věcmi, v ústavu pro mladistvé delikventy byl ostatně za zabití. Po většinu dobu jeho vodnaté žabí oči drží lehce maniakální výraz. Současně ale vidíte soucit a lidskost. A to hlavně v situacích, kdy se začíná orientovat v osudech obyvatel, které má duchovně vést a poskytovat jim útěchu. Komunita ve vsi prochází morální krizí, neboť se ve vesnici stala smrtelná nehoda, která ji rozdělila. V novém knězi pak získávají pastýře, který prošel svým vlastním peklem a podvědomým způsobem rozumí tomu jejich a snaží se rozlousknout zamlčovanou nenávist, která komunitu obepíná.
Film tak krom silného příběhu otevírá téma, které řeší dnešní církev. Jak Daniel, tak věřící, tak ve výsledku celá církev, hledá správnou cestu do budoucnosti. Ve filmu se několikrát objevuje otázka, pro co si vlastně lidé dnes chodí do kostela. Otevírá téma morálky v ostrém kontrastu s plochým „pánbíčkářstvím“. Vykresluje jak situaci církve, tak Danielova podvodu, jako dlouhodobě neudržitelnou. Ukazuje znepokojivý rozkol ale i sebepoznání a vykoupení. Dokážu si představit, že názory na CORPUS CHRISTI se budou v konzervativním Polsku silně lišit.
Film oprávněně nasbíral hned několik cen. Kamera, režie, scénář, herecké výkony. Všechno tu do sebe zaklaplo a pospolně funguje na jedničku. I detaily, které podtrhují dusnost a tíživost prostředí, ve kterém se tu žije, jako je starý nábytek, pokoje s těžkými záclonami a jejich nasvícení. Vyústění příběhu, které jsem si v průběhu nějak nakreslil, nakonec dopadne zcela jinak, což beru jako klad. Je o něco reálnější, než by člověk čekal. CORPUS CHRISTI současně zanechává otázky, na které neodpovídá. A to od samotného začátku. Zajímavé, že každý člověk, který film viděl a já s ním o něm mluvil, si na ně odpovídá trochu jinak.
Z pasťáku utekl kluk a začal se vydávat v zapadlé vsi za kněze. Asi by mě nikdy nenapadlo, že na základě této reálné události někdo v Polsku natočí skvělý film.
8,5 / 10
Polsko, 2019, 115 min
Režie: Jan Komasa
Scénář: Mateusz Pacewicz
Kamera: Piotr Sobociński Jr.
Hudba: Jevgenij Galperin, Sacha Galperine
Hrají: Bartosz Bielenia, Aleksandra Konieczna, Eliza Rycembel, Tomasz Ziętek, Barbara Kurzaj, Leszek Lichota, Zdzisław Wardejn, Łukasz Simlat, Anna Biernacik, Lidia Bogaczówna, Malwina Brych, Bogdan Brzyski, Juliusz Chrząstowski, Radosław Ciucias, Mateusz Czwartosz, Maciej Duda, Andrzej Franczyk, Jan Hrynkiewicz, Lubomir Kempka, Krystian Kostow, Józef Kostycz, Alicja Majdosz, Janusz Mazurkiewicz, Bogusław Michałek, Helena Norowicz, Tobiasz Nowakowski, Katarzyna Ostrowska, Grzegorz Palkowski, Piotr Pawlak, Janusz Poborczyk, Jolanta Rychłowska, Jakub Sierenberg, Jarosław Soroko, Dariusz Starczewski, Sebastian Szałaj, Aleksander Talkowski, Marta Waldera, Juliusz Krzysztof Warunek, Leszek Wiśniewski, Tomasz Włosok, Wojciech Ziętek, Konstanty Szemraj
Producenti: Leszek Bodzak, Aneta Cebula-Hickinbotham
Střih: Przemysław Chruścielewski
Zvuk: Tomasz Wieczorek, Kacper Habisiak, Marcin Kasiński
Scénografie: Marek Zawierucha, Andrzej Górnisiewicz
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.