O co byl rok 2020 chudší na blockbusterové premiéry, o to bohatší byl v nabídce velmi kvalitní dokumentární tvorby, která spatřila světlo světa. Ať už šlo o domácí megaúspěšný projekt "V síti" nebo celou řadu dokumentárních filmů a seriálů, které vzaly pod svá křídla rostoucí VOD platformy. Výběry z předchozích let jsem většinou chytal na dokumentárních festivalech, tentokrát přidávám i mnohem dostupnější tituly, které se v současnosti již dají označit za „mainstream“.

Zmíním tu letmo i dva filmy, které skončily těsně pod čarou mé devítky favoritů. Jeden z nejdiskutovanějších dokumentů na Netflixu - "Sociální dilema" - nezahrnuji, protože jsem se v něm nedozvěděl nic moc nového. Tematicky velmi zajímavý dokument "Vítejte v Čečensku" mi zas připadá přespříliš zdlouhavý a řemeslně neobratný. Budu rád, když nám tu zanecháte své tipy.

DAVID ATTENBOROUGH: ŽIVOT NA NAŠÍ PLANETĚ

Viděl jsem velké desítky podobných dokumentů, ale v žádném tu problematiku nikdo nepopsal tak komplexně a na rovinu. David Attenborough, naprostá špička ve světě přírodopisného dokumentu, rekapituluje svůj život a velmi otevřeně ukazuje ekologické problémy současnosti. Působí tu jako jakýsi protipól Grety Thunberg. Před vámi stojí starý muž, který se přírodou zabývá celý život a předkládá svoje svědectví o stavu planety. Vahou svých zkušeností tlačí agendu, která někomu může přijít aktivistická, ale tam, kde byste se u Grety mohli pošklebovat nezvládnutým emocím, stojí klidný a pevný hlas starého muže, který předkládá, jak neutěšenou vizi budoucnosti, tak návrhy léčby situace.

David Attenborough: A Life on Our Planet
Velká Británie, 2020, 83 min
Režie: Alastair Fothergill, Jonathan Hughes, Keith Scholey

MOJE UČITELKA CHOBOTNICE

Přírodopisný dokument o jednom konkrétním tvorovi, který se vymyká jakékoliv podobné tvorbě. Neviděl jsem osobnější ani osobitější film tohoto typu. Mnohokrát jsem si pokládal otázku, jak mohl dosáhnout tak nenuceného výsledku. Film dokáže vtáhnout do děje i tím, že staví do popředí vztah jednoho muže a živočicha, což je v přírodopisném dokumentu neobvyklé. Svým vyzněním tak "Moje učitelka chobotnice" překresluje parametry toho, jak může vypadat dokument o přírodě.

My Octopus Teacher
Jihoafrická republika, 2020, 85 min
Režie: Pippa Ehrlich, James Reed

PŘÍBĚH BEASTIE BOYS

Bez debat nejlepší hudební dokument minulého roku. Jeho hlavní páteří je divadelní představení, kde Mike Diamond a Adam Horovitz stojí na scéně a před lidmi vyprávějí o čtyřiceti létech existence svojí kapely. Sem tam se spustí plátno a dokument nechává promlouvat archivní záběry a fotografie. Jednoduchý koncept, který oba protagonisté spolu s dokumentaristou a tvůrcem videoklipů Spikem Jonzem dotáhli k dokonalosti. Má to vtip, emoce, skvělé tempo a díky přímým komentářům členů kapely je to mnohem osobnější podívaná, ve které máte pocit, že se dostáváte kapele opravdu na dosah ruky.

Beastie Boys Story
USA, 2020, 119 min
Režie: Spike Jonze 

AUTOPORTRÉT

Jeden z emočně nejdrtivějších filmů tohoto roku. Norský dokument o fotografce Lene Marie Fossen, která trpí anorexií. Tematicky naprosto mimo mě. Naprosto odtažité téma, ke kterému jsem nikdy neměl cestu. ALE. I přes námět, který mě svojí myšlenkou míjí, můžu říct, že jde o strhující film, který si vás získá a nenechá v klidu. Některé scény jsou tak zneklidňující, že budete mít problém pokračovat. Znám dost lidí, co nedokázali "Autoportrét" dokoukat do konce – tak moc pod kůži je schopný se dostat. Doporučuji hlavně těm, které téma nezajímá. Zcela uchvacující kombinace životopisného snímku umělce a zdravotní problematiky, o které se moc nemluví.

The Self Portrait
Norsko, 2020, 80 min
Režie: Margreth Olin, Espen Wallin, Katja Høgset

ČÍNSKÝ UMĚLEC V EXILU

Dvě témata, která mě fascinují, spojená v jednom filmu. Tím prvním je streetart jako forma a tím druhým je Čína a její politický režim. Hlavní hrdina s nickem Badiucaa je autorem mnoha projektů, jež spájí umění a politický aktivismus, ať už jde o kampaně, které upozorňují na konkrétní lidskoprávní přešlapy čínského režimu nebo ostrou politickou satiru obecnějšího rázu. Dokument sleduje protagonistovu cestu ze země do Austrálie, kde začíná tvořit, a stejně tak i tlak Číny, která se ho snaží umlčet. Dokument v sobě integruje umělecký životopis i obnaženě vykreslované praktiky Číny. Skvělá podívaná s dramatickým závěrem vrchovatě naplňuje očekávání, která u podobných snímků mám.

China's Artful Dissident
Austrálie, 2019, 57 min
Režie: Danny Ben-Moshe

iHUMAN

Velmi komplexní pojednání o problematice umělé inteligence současnosti, a to i pro laiky. V jakém stavu se teď vývoj nachází, kam směřuje a kdy to tady UI ovládne? Základní otázky zodpovídají ty nejpovolanější kapacity. Až na pár výjimek se "iHumanu" podařilo sdružit na malé ploše absolutní vědeckou elitu jednotlivých disciplín dotýkajících se umělé inteligence. Film může sloužit jako slušný rozcestník pro novice, kteří se v oboru chtějí dovzdělat i pro středně pokročilé, kteří budou znát většinu jmen, jež tu vystupují. Povětšinou jde „jen“ o soubor mluvících hlav s působivými grafickými předěly, ale v rámci tématu to asi nejde udělat lépe. Rozhodně je nutné ocenit výběr osobností, které zde mluví. Právě to dělá z dokumentu naprosto špičku z toho, co jsem za poslední léta v dané oblasti viděl.

iHuman
Norsko, 2019, 99 min
Režie: Tonje Hessen Schei

LEPŠÍ PROFIL

Každý rok mě poslední dobou zaujme nějaký dokument, který míří hlavně na sociální sítě. Před dvěma roky to byl skvělý snímek "Čističi", před rokem "#followme" a letos "Lepší profil". Dokument sleduje mladého teenagera z chudé čtvrti na maloměstě, jenž si buduje na sociálních sítí svoji komunitu. Hlavní postava Austyn tu cílí hlavně na mladá děvčata v pubertě. Film obnažuje praktiky společností, které (a teď mi odpusťte to slovo, ale jiné nemám) pasou mladé nadějné influencery a snaží se z nich vyždímat maximum. Po řemeslné stránce lehký nadprůměr. V tématech, jež sleduje, ale unikát, který vás vezme do současného světa patnáctiletých influencerů a jejich fanoušků.

Jawline
USA, 2019, 99 min
Režie: Liza Mandelup

VÁLKA UMĚNÍ

Viděl jsem spoustu dokumentů o skanzenu jménem Severní Korea. Tento je zdaleka nejzábavnější a „nejlehčí“. Norský režisér bere do země přehlídku alternativních umělců, kteří jsou velmi alternativní i pro mé velmi benevolentní mantinely moderního umění. Dochází ke střetu rigidního konzervativního světa a dimenze, kde hranice neexistují pro nic. Pro kulturní výměnu jsou vybrány její dva nejvzdálenější póly, což pro jednu i druhou stranu generuje množství otázek. Také to zákonitě musí způsobit vzájemné nepochopení, protože ti, kteří ve filmu zastupují Západ, jsou povětšinou v severokorejských očích jen dekadentní bizár. Jeden z mála filmů ze severokorejského systému, kde jsem se nahlas zasmál.

War of Art
Norsko / Německo, 2019, 102 min
Režie: Tommy Gulliksen

ZEMĚ MEDU

Film o ženě, která žije se svojí slepou matkou v odlehlé chatrči v balkánských horách. A sbírá med od divokých včel. A má nominaci na Oskara a tři vítězství na Sundance Festivalu. A zdaleka nejen to. A proč? Protože je to po všech stránkách jeden z nejlepších dokumentů, které jsem kdy viděl. Skvělá kamera. Fantasticky odvyprávěný příběh s mnoha přesahy. Jeden z mála dokumentárních filmů, který jsem v minulém roce viděl více než jednou. Dokonce více než dvakrát. A vždy na mě zapůsobil velmi silně i přes to, že téma filmu je mi na hony vzdálené.

Honeyland
Makedonie, 2019, 87 min
Režie: Tamara Kotevska, Ljubomir Stefanov