První dva měsíce roku 2021 jsou na seriály a filmy celkem mizérie. Pokud bych měl vybrat to nejlepší, co se událo, určitě sáhnu po dramatické minisérii BYL BY TO HŘÍCH z originální produkce HBO. Seriál v současné době všeobecné nejistoty z jedné konkrétní nemoci předkládá příběhy party mladých lidí z osmdesátých let, tedy období, jež také definoval jeden vir, který svět v té době průběžně objevoval. Je celkem zajímavé podívat se optikou dneška na to, jakým způsobem se s neznámou nemocí popasovala tehdejší společnost.

Tvůrce minisérie, Russella T. Daviese, mám nesmazatelně zapsaného jako člověka, který stojí za restartem fenoménu DR. WHO a seriálem TORCHWOOD. Tady se pohybuje ve zcela jiných vodách. Sledujeme osudy mladé party lidí, které osud dovádí do společného bydlení. Do domu, který čtyři kluci a holka pojmenují „Růžový palác“. Charaktery ústřední pětice postav jsou různé a celkem jasně vyprofilované, stejně jako počátek jejich příběhu. Společným jmenovatelem je u většiny jediná věc. Utéct od rodin a žít si život podle svého. Vytvořit si uprostřed homofobního Londýna osmdesátých let své vlastní malé bezpečné město, kde se nebudou muset schovávat a čelit předsudkům doby.

Začátek odvíjející se bezstarostně ladným krokem je plný břitkého vtipu a zvláštní nemoc, o které se mluví šeptem, působí jako něco vzdáleného, co se děje těm druhým. Ten šepot však najednou zesiluje a lehká, rozmáchlá gesta nevázaného života se mění v mnohem vážnější až osudové otázky, obepínající druhou polovinu minisérie. I vedlejší postavy tu mají hned několik rozměrů a Davis jim i během několika mála scén dokáže vystavět příběhový oblouk, který je srozumitelný a hluboký.

BYL BY TO HŘÍCH na celkem úsporné ploše a skvěle napsaných postavách zpracovává hned několik témat. V první linii jsou dvě. Počátek nejdrtivější vlny HIV v Londýně, kdy většina lidí neměla téměř žádné informace o tom, jak se virus přenáší, a výmluvně to pak komentuje na scénách, kdy například rodiny pálí veškeré osobní věci nemocných. Se stejným citem pro věc tu pak Davis popisuje i vztahy rodin s vlastními dětmi, tajícími svou sexuální orientaci.

Postupem času se rýsují dvě zásadnější příběhové linie u postav, jejichž osud se po dobu minisérie, obepínající časový úsek téměř jedné dekády, výrazněji vyvíjí. Ritchie Tozer je mladý gay, jehož rodiče nemají ani tušení, jakým životem vlastně v Londýně žije. AIDS považuje za fámu, kterou si vymysleli farmaceutické společnosti. Pak tu je jediná hlavní ženská hrdinka - Jill Baxter, která s ním žije ve společném bytě. Ta začíná hledat informace o zvláštní „rakovině“, o níž se nemluví, protože ji všichni považují za nemoc, co se jich netýká.

Krom výtečného scénáře, skvěle obsazených herců (krom mladých talentů, jakými jsou Olly Alexander nebo Lydia West, tu jsou ve vedlejších rolích ostřílení Neil Patrick Harris nebo Stephen Fry) je tu ještě hudba. Soundtrack obsahující PET SHOP BOYS, ERASURE, QUEEN, EURYTHMICS a další dobové perly, které jsou do děje zasazeny tak, že získávají zcela nové pocitové odstíny. To se tady vlastně týká tak trochu všeho. IT’S A SIN kráčí svěžím současným krokem, uchovává si přitom velmi intenzivní duch dobovosti a i přes banální a laškovný povrch má hluboké a drtivé vyznění. Takový seriál tu dlouho nebyl.