OPETH - The Last Will And Testament
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vydání „nultého“ alba KRABATHOR „Demonizer/Mortal Memories II.“ vyvolalo na zdejší scéně poprask. Limitovaná edice alba, na němž znovu a v nesrovnatelně lepší formě ožily archivní demonahrávky moravské legendy, byla vyprodaná snad ještě dříve než byla oznámena, a ani zbytek nákladu není jistě odsouzen ke spočinutí pod prachem zapomnění ve vydavatelově skladu. Je tomu tak bezpochyby proto, že pod prachem zapomnění nespočívá ani samotný KRABATHOR, jak o tom ostatně hovoří i Peter „Pegas“ Hlaváč, bubeník, který se v jeho řadách zapsal zřejmě nejvýrazněji. A protože s Brunem jsme toho už napovídali dost a dost (tedy, ne že by to bylo na škodu), rozhodl jsem se pro tentokráte dát slovo také jeho tradičnímu parťákovi.
Na začátek mi dovol tě pozdravit do překrásných Piešťan na břehu nejdelší řeky Slovenska… jak se ti tam v těchto pandemických dnech se speciálním slovenským vládním „bonusem“ žije?
Priznám sa, že som zvyknutý žiť spoločensky a teda aktuálne trochu trpím. Teším sa na uvoľňovanie opatrení, verím, že čoskoro budem môcť zavítať na Moravu za chalanmi z kapely a konečne zorganizujeme aspoň skúšku. To, čo sa aktuálne deje, mi dobre nerobí… zdá sa mi, že vela ludí ostalo čiernobielych, množstvo hoaxov, ktoré sa stávajú po čase realitou, obmedzenia, príkazy, zákazy. Skoro žiadne práva, veľa povinností… a že vraj sloboda nie je samozrejmosť. Možno sa mýlim, ale vnímam to osobne takto.
Jak moc ti současnost prosvětlilo vydání „Demonizer/Mortal Memories II.“?
Som úprimne rád, že materiál natočený ešte v roku 2018 je konečne vonku, aj keď ja osobne samotný produkt ešte nemám. O to viac sa teším, keď si naše CD konečne rozbalím a šupnem do prehrávača, prelistujem booklet... to mám veľmi rád.
Kdy vznikla myšlenka na „Demonizer/Mortal Memories II.“ a jak daleko bylo k její realizaci?
Viem, že Bruno sa s touto myšlienkou pohrával odjakživa. Vždy však bola naša priorita HYPNOS, čo je v podstate aj jedna z príčin, prečo prišlo k finalizácii až tento rok. Jednoducho, najprv sme riešili „The Blackcrow“ a všetko s touto nahrávkou spojené.
Oslovovali jste důsledně všechny bývalé členy KRABATHOR? Ptám se i proto, jestli třeba nebylo v plánu přepustit tvou židličku Kopcovi nebo Skullovi?
Myslím, že Brunova predstava konkrétne o bubeníkovi bola – ako aj pri samotnom comebacku KRABATHOR – jasná. Samozrejme, účasť Christophera bola povinnosť, čo sa týka ostatných členov, to je skôr otázka na Bruna samotného.
Jak vznik alba ovlivnil fakt, že Christopher se ho díky tomu, že žije v Americe, osobně neúčastnil? Některé skladby, původně nazpívané jím, zřejmě ve studiu převzal Bruno, že?
Áno. Vzhľadom na to, že Chris žije v Amerike, sme v podstate celý album zbuchli dvaja, teda ja som natočil bicie a zvyšok bol v Brunovej réžii. Potom som už len pripomienkoval záverečný mix. Keďže však, a to sa musím priznať, nepoznám originálne verzie skladieb „Demonizera“, neviem, koľko vecí prevzal v rámci spevu Bruno od Chrisa.
Varianta jeho příletu do Čech kvůli nahrávání byla také ve hře? A pokud ano, proč na ní nedošlo?
Myslím, že jeho príchod v hre bol, pôvodne sme mali dokonca v pláne aj zložiť dve nové veci a natočiť klip, čo sa vo finále zjavne vzhľadom na Chrisovu zaneprázdnenosť nepodarilo. Škoda.
Zdá se mi to, anebo Christopherův zpěv ve „Flašinetu“ je buď mizerně nahraný nebo následně umazávaný, aby se vešel do frázování a rytmu?
Fúha, tak to ti neviem povedať. Chris svoje party točil v Amerike a ich kvalitu posúdiť neviem. Počul som ich len v kontexte kompletného mixu.
Odkud se vzala myšlenka na hostování pěvecké trojice Vlasta Henych, Big Boss a Kolins a jak složité bylo převést jí do reality?
Pre nás sú to kultové osobnosti českej extrémnej metalovej scény a prišlo nám to ako príjemné spestrenie nahrávky. Pokiaľ viem, problém nebol vôbec žiadny, a za mňa osobne to vypálilo perfektne, skvelé momenty dosky, skvelý nápad a aj realizácia.
A proč vlastně název „Demonizer“?
Ide o pretočenie/znovunahranie skladieb z demonahráviek, ktoré doteraz s výnimkou „Imperátora“ neboli nahrané nanovo. Z môjho pohľadu je to určitá nostalgia za starými časmi, keď si kapely točili demáče, ktoré následne kopírovali, množili a šírili.
Jak se vám podařilo vznik tohoto „nultého“ alba KRABATHOR utajit, když nahráno bylo již na začátku dubna 2018?
Ako som spomínal, priorita pre nás bola a je HYPNOS, čo vysvetľuje dobu od nahrania až po vydanie CD. Išlo o to, že sme sa naozaj chceli sústrediť na HYPNOS, čo by pri oznámení, že chystáme „nový“ KRABATHOR nebolo pre Bruna celkom možné. KRABATHOR má stále silné meno.
Doprovázely vznik alba nějaké nostalgické akce, myslím tedy teď spíš posezení nad sklenkou něčeho ostřejšího, poslech starých demáčů, vzpomínky… přece jenom okruh „zúčastněných“ byl docela široký…
Nostalgické akcie ani nie, ale pri každej možnej príležitosti, či už po skúške, koncerte alebo len tak radi posedíme, pokecáme pri špekačke a pive, preberáme všetko možné aj nemožné. No a samozrejme v štúdiu počas natáčania sme s Brunom posedeli každý deň. Čas strávený v štúdiu máme obidvaja radi.
Brali jste při zařazování starých dem na 3CD v potaz i existenci kompilace „20 Years Of Madness“ z roku 2005, kde jsou ona dotčená dema kompletně rovněž obsažena?
Neviem ako Bruno, ale vzhľadom na zlú kvalitu kompilačky „20 Years Of Madness“, či už po stránke zvuku alebo bookletu, by som s ňou aktuálny počin absolútne neporovnával, respektíve jeho vydanie nemalo žiadny vplyv na už existujúcu kompilačku.
Jakým nákladem „Demonizer/Mortal Memories II.“ vychází a co si od něj vlastně slibujete? Kolik je aktuálně prodáno, máš přehled? Je ve hře i nějaké turné na jeho podporu (až a jestli to koronavirová situace umožní)?
Náklad CD u vydavateľa Mystic Productions bol 1000 kusov, 2LP u Monster Nation bol 500 kusov a Dema 3LP u Nasphyr bol 400ks. Aktuálne predaje ti povedať neviem, ale rozhodne ide pri takmer vypredanom náklade ešte pred samotným vydaním o veľmi žiadaný titul. Pokial môžem hovoriť len za seba, veľmi ma to neprekvapilo, KRABATHOR je stále vnímaný až kultovo a kopec fans na demách v podstate vyrastalo. No a nemyslím si, že je v blízkej budúcnosti nejaké turné reálne.
Vybudoval sis vůbec ke všem nově nahrávaným skladbám nějaký vztah… myslím tedy alespoň v průběhu nahrávání? Pouštíš si v současnosti „Demonizer/Mortal Memories II.“ často při nějaké běžné aktivitě?
Priznám sa, ako som už hovoril, že staré demá som ani nepočul. Všetky pasáže na bicie sme v podstate riešili v štúdiu počas nahrávania do Brunom vopred pripravených podkladov gitár s klikom. Jasné, hrubú kostru som mal z časti napočúvanú, ale „final“ sa riešil za pochodu. Asi sa budem opakovať, ale som naozaj rád, že nahrávka, z ktorej mám úprimnú radosť, vznikla, pre mňa to bolo zas niečo nové a dosť často si ju teda púšťam.
Čím to, že tvé původní angažmá u KRABATHOR v jeho nejlepších létech trvalo vlastně tak krátce?
V tej dobe som bol mladý, čakalo ma kopec povinností - nástup na civilnú službu, čo bola náhrada vojenskej služby, s manželkou sme čakali dieťa, potom samozrejme regulérna práca a podobne. Bola iná doba a ja som mal iné priority.
A přesto, když se dnes řekne KRABATHOR a přijde řeč na bicí, zdá se mi, že většině se jako první vybaví Pegas, přitom jsi vlastně hrál jen na jediném klasickém studiovém albu a ve zmiňovaném zlatém období kapely v ní působil zhruba rok… jak si to vysvětluješ?
Myslím, že to je dané dosť veľkou zmenou hudobného štýlu KRABATHOR, hlavne po vydaní albumu „Lies“ Už to bol regulérny death metal bez kompromisov. Hudobným vkusom sme boli na jednej vlne. Aj teraz, ked si „Lies“, prípadne mini „The Rise Of Brutality“ pustím, tú energiu a nadšenie tam stále počujem a cítim.
Co tě kdysi dávno pohnulo k tomu, aby se stal součástí KRABATHOR? A máš dnes (krom HYPNOS samozřejmě) ještě nějaké další hudební aktivity?
KRABATHOR bol v mojich očiach veľká kapela, naviac som chalanov poznal a rozumeli sme si - kto by tam nechcel hrať? Mal som možnosť kapelu hudobne aspoň trochu ovplyvniť, to bolo skvelé! Aktuálne mimo HYPNOS nepôsobím v žiadnej kapele, ale stále ma láka myšlienka zahrať si v nejakej grungeovej. Mám rád ten štýl.
Jak se to vlastně má s tvým bubnováním – jsi samouk nebo absolvent nějaké klasické hudební školy?
Som absolútny samouk a dokonca som nikdy samostatne na bicie ani veľmi necvičil, vždy to bolo s kapelou. Aktuálne si ale chodím sám zahrať, dám si do slúchadiel nejakú pohodovú hudbu a improvizujem. Je to ale dané skôr vekom, musím sa udržovať aspom v nejakej základnej kondičke, hlavne pred koncertovaním alebo štúdiom.
Jak jsi vnímal reunion KRABATHOR v roce 2014? Byl nějaký rozdíl mezi koncertem na Brutal Assault a následným krátkým turné v březnu 2015?
To bola absolútna bomba! Či už vystúpenie na Brutale, alebo samotné turné. Vidieť to nadšenie, podporu a záujem ludí bolo neskutočné. Každá akcia mala niečo do seba, ale všeobecne vnímam turné ako ovela viac zohraté a „menej stresujúce“ (smích). Naozaj velká vdaka organizátorom a všetkým fans! Verte mi, že sme si to užili na maximum.
A i když je samozřejmě jasné, že tahle otázka nejspíš není na místě, přesto se tě zeptám: myslíš, že v budoucnu ještě o KRABATHOR uslyšíme?
Hlavne to asi nie je otázka na mňa, ale na chalanov. Ja za seba môžem len konštatovať, že som stále hrdý na to, že som mohol byť súčasťou KRABATHOR, spoznať kopec super ludí, zažiť mraky zážitkov a vela vecí sa naučiť.
Demonizer/Mortal Memories II. (2021)
Rebirth Of Brutality: Live in Uherské Hradiště (2015)
20 Years Of Madness (2005)
Dissuade Truth (2003)
Unfortunately Dead (2000)
Orthodox (1998)
Mortal Memories (EP) (1997)
Lies (1995)
The Rise Of Brutality (EP) (1994)
Cool Mortification (1993)
Only Our Death Is Welcome... (1992)
Pocity detronizace (demo) (1991)
Brutal Death (demo) (1988)
Total Destruction (demo) (1988)
Breath Of Death (demo) (1988)
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.