OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
I různé rockové spolky v roce 2020 vydaly spoustu zajímavé hudby, která stojí za to. Když se přebírám tou spoustou nahrávek, zas a znovu mě překvapuje, kolik toho v minulém roce vzniklo a jak žánrově různé ty kusy jsou. Od uvřískaného rock’n’rollu, přes instrumentálně rozkvetlý grunge až po zadumané indie kytarovky.
Marně si lámu hlavu, jak je možný, že tahle banda tak skvěle vzkřísila devadesátkovou kytarovou školu. DONNIE DARKO jsou pohrobkem někdejšího trendycorového tornáda SHOGUN TOKUGAWA, které před jedenácti lety předskakovalo před METALLICOU. V minulosti divoká omladina nyní produkuje usedlejší rockovou hudbu, notně řízlou grungem ve své vrcholné formě. Dává si ale záležet na písničkovosti, košatých aranžích a velmi vyrovnaných hudebních výkonech. Pokud tu zase někdy budeme mít PEARL JAM nebo FOO FIGHTERS, tak nebude lepší indie kytarovky, která by s nimi mohla sdílet scénu.
https://donniedarkoband.bandcamp.com/
Kluci odvedle ze zkušebny s novým EP. Uvědomělá kapela. Jsou tam zastlaný skoro furt a z jejich dveří se často ozývají dost divný zvuky. Zubatý kytary a ještě zubatější klávesy. A možná nejzubatější vřískálista. Hrozně protivnej hlas. Budete to milovat. Za tu dobu, co existují si HENTAI vytvořili vlastní žánr, který zní jakoby PRAŽSKÝ VÝBĚR narazil do THE DILLINGER ESCAPE PLAN. Pod slupkou maškarády bije celkem sofistikovaný instrumentální stroj. Aktuální EP jen potvrzuje formu a pozici. Takže si to shrneme. O tom, jaká je nejlepší rock’n’rollová kapela u nás, můžeme vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit. Ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat!
https://bandzone.cz/hentaicorp
Čtěte také: Stručný průvodce kvalitní domácí hudbou 2020 - kapitola 1 - Motorové pily, brusky a čepele
K téhle kapele je taková historka. Když si zakládající členové Petr a Honza poprvé odpovídali na inzerát, měla být HISSING FAUNA něco ve stylu THE MARS VOLTA, THE ALBATROS a LOCUST. Nakonec je to něco jako MOTORAMA, SMASHING PUMPKINS, THE CURE a možná trochu i JOY DIVISION. To, že se záměr nezdařil, vůbec nevadí. „Youth“ je velmi výraznou nezávislou kytarovou deskou minulého roku. Ležérní, s dávkou nedbalé elegance a lehce přístupná. Přesto ne triviální nebo příliš hladící po srsti.
https://hissingfauna.bandcamp.com/
Nejmladší kádr Stříbrných raket? Vedle OR asi jo. Od posledního alba se toho zas tak moc nezměnilo. Stále se dá říci, že noiserock, ale taky nějaké to devadesátkové emíčko, popina a špetka kytarového punk androšáctví z předroku 89. Písničková špína, co je tak akorát učesaná neučesaná, má kvalitní texty v domácím jazyce a v notách s sebou nese spoustu citu i atmosféry. Dobře to funguje v uších, když špacírujete ztichlým nočním městem uprostřed lockdownu i šumavskou lučinou v době svítání. Co víc po podobné kytarovce chtít?
https://vlnena.bandcamp.com/album/mal-ohn
Česká odpověď na spolky typu THE WHITE STRIPES nebo ROYAL BLOOD – i když ti si dnes už dost pomáhají elektronikou. Tady to stále jede v oldschool kolejích. Důkaz, že plnokrevný úderný rock’n’roll jde i ve dvou lidech. Riffově lehce ohlodané, ale ten lauf má málokterá kapela. Pohrobci mělnické garáže zvané ANYWAY. Tam kde se narazí na stěnu, kterou představují minimalistické prostředky, tam si jde lehce pomoci nějakým tím žestěm nebo klávesou. Všechno ostatní jsou bicí, kytara a zpěv Jiřího a Benjamina.
https://arroganttwins.bandcamp.com/album/lgnd
Čtěte také: Stručný průvodce kvalitní domácí hudbou 2020 - kapitola 2 - Různé perspektivy tvrdých jádrovin
Ryzí žánrovka. Elvis na sedlčanský způsob. To není invektiva, ale konstatování faktu. V podstatě vykradači hrobek, ale dělaj to se srdíčkem a grácií, takže se to dá odpustit. Vydali vinyl a u fajnšmekrů z Best Czech Vinyl Disk 2020 to skončilo bez jediného bodu. Takže úplně na dně! Takhle má vypadat podpora mladým kapelám? Berry? Navíc těm, co maj na obalu nejvíc black metalový zvíře? A ze Sedlčan? Všichni v redakci máme pro Sedlčany speciální místo v srdci a pro medvídka Pandu také. Čekej Rockabilly. Nic nového pod sluncem, prostě písničky, co padnou přesně do předem vytyčený šablony. Ale za mě dobrý, slyšel jsem to opakovaně.
https://bandzone.cz/thebeautifuls/album/95876-golden-cut.html
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.