Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
„Fajn, je tu v MP3 promáčoch niečo, o čom sa mi aspoň trochu chce písať tak, aby to nevyzeralo ako ’táto nahrávka mi proste hlavne tak nejako čímsi ide na nervy?’ Dobre no, povedzme toto.“ Dnes to teda vyhral melodický death metal z Los Angeles. VAELMYST existujú od roku 2017 a po dvoch singloch a EP-čke vydali 13. augusta dlhohrajúci album. „Secrypts Of Egochasm“ nahrali v zostave Ronny Lee Marks (gitary, basgitara), Jonathan V (vokály) a Wyatt Bentley (bicie). Hudobnícke zázemie všetkých je od death/groovy po technický death/black metal, ostatné či bývalé kapely asi nemá cenu spomínať. Na debute je osem skladieb, sčasti ide o nanovo nahraté staršie veci a žánrovo sa pripravte na pre US scénu nie veľmi typický melodický kov smrti so zmyslom pre neprepálenú dramatickosť.
Keď som si VAELMYST pustil ešte pred naštudovaním promomateriálov, bez najmenšieho zaváhania by som bol schopný lokalizovať ich do Grécka. Netuším, či je to náhoda alebo výsledok inšpirácie, ale ich podanie melodeath metalu na väčšine albumu spracováva odkaz tamojšej scény od 1. polovice 90. rokov. Starobylosť niektorých motívov spolu so zafarbením do pološera základov gréckeho blacku by sa nestratila na raných albumoch VARATHRON, zatiaľ čo inde zaznie tu dávnymi časmi dýchajúca, inde emóciami nabitá melodika trochu ako od SEPTICFLESH a dosť ako od NIGHTFALL. Na miestach, kde sa zrazila vášeň, temnota a búrlivosť som si spomenul na ELYSIAN FIELDS. Atmosféru a dramatickosť umocňuje drsný, dravý revaný vokál a skôr ostrejšie tempo sa nevyhýba ani náklepovým pasážam. V energickej hudbe VAELMYST sa nájde miesto aj pre odľahčené rockovejšie momenty alebo náladové inštrumentálne vsuvky, na pestrosti a zaujímavosti materiálu tvorcovia zapracovali tak akurát. Vďaka šikovnému muzikantstvu i skladateľstvu by tento album, ktorý boduje i slušným neplastovým znením, mal u fanúšikov žánru dostať šancu.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!