Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Další One man projekt, který do sebe šroubuje progresivní metal a djent. Tentokráte z ruského Petrohradu. Zajímavý je hned několika odlišnostmi. Jednou z nich je koncepčnost alba, kdy je každá skladba obestavěna mluveným textem, který si autor propůjčuje, a takovým slovům se snaží dodávat hudební složku.
Za celým projektem stojí Alexander Valitov, multiinstrumentalista, jenž pod značkou WALKING ACROSS JUPITER vydává kytarovou hudbu a pod svým civilním jménem pak soundtrackově laděnou atmosféru, co je povětšinou kytar prostá. Společným jmenovatelem je tu ale schopnost budovat atmosféru, zabývat se vzájemným napětím jednotlivých motivů a skládat je do epických tvarů.
Alexander Valitov má hlavní výhodu v tom, že dokáže do svých skladeb procpat nosné melodické linky tak, aby zněly současně. Právě schopnost kombinování kvalitně zaranžovaných melodických kytar a djentového riffování dělá z WALKING ACROSS JUPITER projekt, který může mít ambici přerůst hranici Ruské federace.
Valitov se často snaží proplétat klasické kytarové progresivní prvky a metalovou modernu. Do tapovaných kytar na pozadí vsadí dominantní epickou linku, která jakoby vypadla z učebnice „Jak udělat romantické kytarové sólo“ a následně celou kompozici popohání riffovými závody. Současně je znát cit pro dynamiku skladeb, jenž se promítá hlavně do chvil, kdy dochází ke zmíněné integraci mluveného slova. V tomto ohledu se daří do písniček velmi vkusně propašovat elektroniku nebo orchestrální fragmenty, které dobarvují celek, aniž by na sebe příliš upoutávaly pozornost. Pokud jste tedy fanoušci projektů, jaké mají například JAKUB ZYTECKI nebo JAKUB TIRCO, tak tady je jeden další do sbírky.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!