Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Druhé pokračování albového příběhu TWISTED SISTER, heavymetalových gigantů severoamerického kontinentu, na sebe nenechalo dlouho čekat. Vždyť od vydání veleúspěšného debutu „Under The Blade“ uběhlo teprve třičtvrtě roku a v obchodech s hudbou jste se (po vzoru tehdejšího razantního přístupu k minimálnímu odstupu mezi jednotlivými studiovými nahrávkami) mohli znovu kochat pohledem na obal „něčeho nového“ z kapelní kuchyně. Obal tedy poněkud skromný, mimochodem, zato ale s výrazně vyvedeným logem iniciálů názvu kapely, jež se časem stalo velmi slavným a platilo za jedno z jejích největších poznávacích znamení.
Titulek alba sice hřměl rock´n´rollem, ale to byla samozřejmě jen póza a jakýsi odkaz ve smyslu poklony starým dobrým časům, kdy rokenrol znamenal hudební revoltu. Tenhle štafetový kolík od něj totiž v osmdesátých létech převzal heavy metal a v podání TWISTED SISTER to znamenalo titánskou porci řezavých kytarových riffů, originálních melodií a zpěvu jako zvon, jehož majitel Dee Snider se svým démonickým zjevem navíc platil za zatraceně charismatického frontmana.
Takže se na „You Can´t Stop Rock´n´roll“ hrál heavy metal takříkajíc rovnou z čepu a znovu měl sílu přímo medvědí. Přestože totiž album bylo prvním, které kapela nahrála pro skutečně velký label (Atlantic Records), rozhodně nešla naproti nějaké vydavatelské opatrnosti a naopak svůj sound z debutu ještě více zhutnila a přitvrdila. A podobně jako na něm jste ani na nové osmatřicetiminutové kolekci neměli téměř šanci objevit hluché místo, protože byla jednoduše stejně poctivá, řízná a důrazná jako pochodový krok, jenž se ozývá v úvodu otvíráku „The Kids Are Back“.
Samotná tahle hymna na to navázala parádně nervní metalovou atmosférou, jíž obstaral pulsující basový spodek a jak po ostří žiletky svištící kytara. Podobně to neuměl zmáčknout široko daleko nikdo a TWISTED SISTER to následně přirozeně zdůrazňovali v každé další položce alba. V poctivém dupáku „Like A Knife In The Back“, v motorkářském chvalozpěvu (jak jinak v roce 1983) „Ride To Live, Live To Ride“ anebo v „I Am (I´m Me)“, která se se svojí výraznou melodií a drobným komerčním odlehčením stala prvním opravdovým hitem kapely.
Ale nebyl čas se za ní výrazněji ohlížet, protože sotvaže dozněla, vystřídala jí další těžcekovová tutovka „The Power And The Glory“, startující znovu zatěžkanou rytmikou, ovšem vrcholící ve vzrušujícím kvapíkovém tempu, v němž se klidně daly hledat zárodky speed metalu. Následují „We´re Gonna Make It“ a „I´ve Had Enough“ štiplavé jako čerstvá cibule v očích a s naprosto neprůstřelnými refrény, po nichž tak trochu stagnuje „I´ll Take You Alive“, osamocená ve své absenci zásadnějšího potenciálu, ovšem zakončená mohutným Perovým brejkem na bicí, v němž zejména vyniká razance, s jakou tenhle muzikant obsluhoval svůj nástroj.
Těsně před finále pak přijde čas i na vůbec první zaznamenanou baladu kapely „You´re Not Alone (Suzette´s Song“), která, ač je stejně výborná a melodicky nezaměnitelná jako zmiňovaná „I Am (I´m Me)“, se kupodivu nedostala na singl. Možná proto, že, jak už bylo zmíněno, i tak mělo album při výběru těchto svých reprezentativních „vyslanců“ prakticky nepřeberné možnosti. Vedle „The Kids Are Back“ se tak třetím singlem stala i uzavírající řízná titulní věc, jež působila, jako když si kompletní kapela zasedla k typickému americkému baru a začala do něj hromadně vytloukat divoký rytmus. Ke skladbě pak bylo natočeno i video, jež se stalo prvním z ikonických klipů, kterými se kapela měla ještě v budoucnu proslavit.
I druhý zářez, který si TWISTED SISTER vyřízli na pažbě své heavymetalové brokovnice, byl tedy znamením stoprocentní úspěšnosti, a zůstala za ním celá řada písní, jejichž sílu a charakter můžeme obdivovat dodnes. A to by se při tom s trochou nadsázky dalo říct, že se pánové stále ještě tak trochu rozkoukávali…
1. The Kids Are Back
2. Like a Knife in the Back
3. Ride to Live, Live to Ride
4. I Am (I'm Me)
5. The Power and the Glory
6. We're Gonna Make It
7. I've Had Enough
8. I'll Take You Alive
9. You're Not Alone (Suzette's Song)
10. You Can't Stop Rock 'n' Roll
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!