PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Desiaty rok existencie môže kapela osláviť všelijako. Mnohí sa „upravia“ rôznymi poživatinami, iní urobia výročný koncert, ďalší skončia, lebo hranie účty ešte stále neplatí, možností je dosť. A sú ľudia, ktorým akurát v jubilejný rok vyjde tretí album, taký, že po zrecenzovaní ho iste nebudem posúvať ďalej.
Takto to spravili napríklad prievidzskí STERCORE, ktorých „Smrtihlav“ rozprestrel krídla do noci 14. januára tohto roku. S tvorcami sme sa bližšie zoznámili pri predošlom albume, v zostave sa odvtedy niečo menilo, s istotou viem, že basák je nový, ten pôvodný to tuším dosť úspešne skúšal v nejakej talentovej speváckej šou. Z bookletu v tomto smere veľa nevyčítam, to je skoro ako nová móda na archívoch, že kliknete na zostavu kapely a tam „none“. Hudba Michal Maslák/Noro Tadial, texty Šušto a Claudia. Ale nahrávalo sa opäť v No Silence Studios a István Simon sa vo fachu vyzná, už minule zvuk stál za pochvalu.
Znenie je súčasné, profesionálne, hutné, čisté a zároveň metalové, dobrý pomer živosti „ľudskosti“ a neplastovej chladnej odťažitosti tu a tam. STERCORE majú svoje zámerne strojovejšie momenty, prekladajú ich výraznou dávkou energie, vášne i búrlivosti a prispôsobujú tomu celkový zvuk. Textovo je album príbehom v jedenástich kapitolách, hudobne rozvíja štýl z predošlej nahrávky, s tým, že aktuálne je žánrovo niekde v modernom melodickom death metale s prvkami death-a metalcoru. Mnoho vyslovene „hitových“ momentov ukazuje na ambície osloviť širšie publikum rovnako ako silné zastúpenie atmosférických, možno až so symfonickosťou koketujúcich pasáží a okorenenie elektronikou, ktoré vrcholí v závere.
Niečo podobné urobili na jednom zo svojich albumov ILLDISPOSED, ani neviem, ako to fans prijali, u mňa vtedy celkom fajn, podarila sa podobná melancholická, „civilne zasnená“ nálada, akú nachádzam aj na „The Death Head“. Inak STERCORE hudobne stále majú blízko k spolkom, ktoré som spomínal minule, a to, že hrajú s potenciálom osloviť viac ľudí si netreba vysvetliť ako nejaký popík. Naopak, moderný melodický extrémny metal v ich podaní je prevažujúco výbušný, agresívne útočí, trhá a do melódií je veľmi dobre zasadený variabilný hlboký revaný Matúšov vokál. Doplnkový melodický spev STERCORE skúsili už predtým, dopadlo to dobre a aj teraz je všetko fajn. Pokiaľ ste metalovo uviazli v 90. rokoch, toto pre vás možno nebude ono, ak však chcete niečo kvalitné, žánrovo neortodoxné, tvrdé a aj „moderné“, smrtihlav vám urobí radosť.
Súčasný melodický extrémny metal s ľahkým nádychom -core a dávkou elektroniky zo Slovenska v porovnaní s tým svetovým vôbec nevyzerá ako nejaký chudobný príbuzný.
8 / 10
Vydáno: 2022
Vydavatel: Gothoom Productions
Stopáž: 37:02
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.