KISSIN' DYNAMITE - Back With A Bang
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Úpadek zájmu o TWISTED SISTER po vydání čtvrtého řadového alba „Come Out And Play“ (1985), dodnes možná ne úplně přesně pochopitelný, měl své vcelku logické důsledky. Kapela sice zacelila díru po bubeníkovi A. J. Perovi, jehož nástupcem se stal Joey „Seven“ Franco, co ale zacelit schopna nebyla, byla díra ve vlastním sebevědomí a fanouškovské přízni. Což se pochopitelně ze všeho nejdříve začalo projevovat v jejích interních vztazích. Došlo k neshodám o dalším hudebním směřování, které chtěl výhradní autor hudby a textů zpěvák Dee Snider posunout ještě více komerčním směrem, a výsledkem byl vznik nahrávky, která měla původně být jen jeho sólovým albem.
Vydávající společnost však jeho realizaci podmínila tím, že písně vyjdou pod hlavičkou TWISTED SISTER, k čemuž Snider nakonec svolil, a na svět tak přišlo páté album kapely s názvem „Love Is For Suckers“. Kdo se podílel na jeho vzniku (tedy krom Snidera a bicí programujícího Franca) však není vůbec jisté, protože zatímco historické prameny uvádějí účast jiných hudebníků (Reb Beach nebo Kip Winger), na albu samotném jsou uvedeni výhradně řádní členové TWISTED SISTER.
Co je nicméně nezpochybnitelné, je směr, kterým se kapela na nahrávce vydala, a tím byl vesměs jakýsi pop metal, tedy vzpomínaný úkrok stranou od původního heavy metalu, dříve tak poctivě uctívaného a produkovaného. Ještě úvodní, v jistém smyslu starým pořádkům věrný a zřejmě také proto náležitě působivý kus „Wake Up (The Sleeping Giant)“ tomu sice vůbec nenapovídal – a zřejmě i proto se jako jediný z desky dostal o hodně později na soupisku živě hraných skladeb – nicméně od druhé položky alba, přesládlé a klipem doprovozené „Hot Love“ už došlo k definitivnímu převážení misek vah směrem k líbivému popmetalovému cukrování. A vlastně do toho nakonec zapadla i titulní skladba, která do oněch misek jen vlila něco staré dobré oceli (neboť se v ní kapela znovu snížila k přehrání cizí věci, a sice stejnomenné skladby dívčí metalové kapely přelomu osmdesátých let POISON DOLLYS) a předvedla tak solidní výkon, vrcholící v moc pěkném refrénu.
Po ní však jako když utne a album se dočista ztratilo v honbě za komerčním úspěchem, symbolizovaným vlastně neškodným hudebním projevem, plným popové pozlátka za každou cenu. Stájová příslušnost k metalu samozřejmě zůstává nezpochybněna, nicméně způsob, kterým to jinak schopný autor Dee Snider všechno ohnul, působí tak, že opravdový fanoušek kapely musel skřípat zuby. A to přestože se paradoxně o oněch skladbách samotných nedá říct, že by byly vyloženě špatné, neboť hitový potenciál takových „Tonight“, „Me And The Boys“, „Yeah Right“ či balady „You Are All That I Need“ není vůbec zanedbatelný. Ale tenhle výraz zkrátka původně syrové metalové kapele, která se stala symbolem generační mládežnické vzpoury a byla kvůli tomu až inkvizitorským způsobem vyšetřována, není možné uvěřit ani na jednu jedinou vteřinu.
K tomu se hoši po vzoru KISS definitivně „odmaskovali“, tedy lépe řečeno přestali se malovat, nejistoty ohledně jejich budoucího směřování tím pádem ještě více zesílily, a když ani na pultech hudebních obchodů nezažehlo album bůhvíjaký požár, došlo k tomu, k čemu prostě dojít muselo. Po pouhopouhém měsíčním turné a dvou měsících od samotného vydání alba oznámil svůj odchod z kapely Dee Snider, což se pochopitelně rovnalo jejímu definitivnímu rozpuštění.
Až příliš brzy tak skončila pohádka o „americkém snu“ TWISTED SISTER, kteří se díky svým nezpochybnitelným kvalitám vyšvihli až na úplný vrchol popularity, kde se nicméně neudrželi moc dlouho a už vůbec ne tak dlouho, na jak to vypadalo ještě o tři roky dříve, tedy v roce 1984. A je to skutečně paradox, jakých se nejspíš v hudebním světě moc nepotká.
S „Love Is For Suckers“ se TWISTED SISTER dočista ztratili v honbě za komerčním úspěchem.
6 / 10
Dee Snider
- zpěv
Jay Jay French
- kytara
Eddie "Fingers" Ojeda
- kytara
Mark "The Animal" Mendoza
- baskytara
Joey "Seven" Franco
- bicí
1. Wake Up (The Sleeping Giant)
2. Hot Love
3. Love Is for Suckers
4. I'm So Hot for You
5. Tonight
6. Me and the Boys
7. One Bad Habit
8. I Want This Night (To Last Forever)
9. You Are All That I Need
10. Yeah Right
A Twisted Christmas (2006)
Love Is For Suckers (1987)
Come Out And Play (1985)
Stay Hungry (1984)
You Can´t Stop Rock´n´roll (1983)
Under The Blade (1982)
Ruff Cutts (EP) (1982)
Keby som bol v tom obdobi ich fanusik, asi by ma tiez nastval takyto album, ale teraz mozem len ohodnotit ako priemer miereny na sirsie publikum. Naj. skladba: Tonight
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Zatím jen taková ochutnávka z připravovaného alba, které vyjde na konci srpna, plus dva znovu nahrané starší kousky. Ale Kanaďané svým vzletným prog metalem, odkazujícím i na to nejlepší od OPETH, dávají tušit, že se vrací ve slušné formě. Těším se.
"Ty Maďaři s tou trubkou" stále žijí a razí ten svůj atmo BM, tentokráte se střídavými úspěchy. Je to jako když při stěhování odsunete gauč, objevíte za ním zapadlé CD (nebo spíš MC?) a stisknete "play". Nové album s třicet let starou duší. Nostalgické.
Stále jsem spíše skeptický k těmto přehrávkám letitých klasik, ale je potřeba uznat, že alespoň z technického hlediska dostala legendární nahrávka osvěžující vitamínovou injekci. Otázkou ale zůstává, zda-li by nakonec nestačil slušný studiový remastering.
Před vydáním nového materiálu si připomínám album z roku 2022 a je to poslech, který mi v uších krásně dozrál. Mix postpunku, darkwave se špetkou black metalu často dává vzpomenout na ULVER v době jejich transformace.
V tom horkém spálenopoříčském sobotním odpoledni to byla láska na první poslech. A i na ty další se ukazuje, že "Vítejte v pekle" je úžasným black´n ´rollovým konglomerátem pod vlivem MOTÖRHEAD a MASTER´S HAMMER. Více takové čerstvé krve na naši scénu!
S výnimkou niekoľkých motívov a vokálu sa jedná o exkurziu v doméne kompozičnej bezradnosti a slabom zvuku. Ťažko uchopiteľný prekombinovaný a vo svojej podstate plochý materiál znie nefunkčne a zastaralo podobne ako jeho dvaja predchodcovia.