Čerstvý nedržitel ceny Anděl, kytarista v kapele SNĚŤ, zakladatel festivalu Eternal Noise Misery a promotérské skupiny Kreas, labelu Filth Junkies records a festivalu Tones of Decay, tiskový a polygrafický mág v Sonic Printu, pravidelný přispěvatel do magazínu TELEPATIE. Marek Drahota. O Andělech, OSE, plánech, pochybách a bubácích, i tom, proč nechce jezdit na turné za oceán.

Začněme aktuální situací kolem nepřevzetí Anděla. Jaké máte reakce z okolí na vaše účinkování při předávání ceny Anděl v kategorii „rock“?

Téměř pouze kladný, což docela čumíme. Záporný byly spíše úsměvný a od lidí, od kterých nás to nepřekvapilo. Jinak masivní podpora a díky za to, že jsme v přímém přenosu odsoudili OSU.

Je možné trochu poodhalit, jak večer probíhal? Měli jste nějaké indicie, že nakonec zvítězíte?

Bohužel jsme se to dozvěděli v ten den od kámošky, která se k těm informacím dostala jako reportérka. Přišlo nám to škoda, protože jsme přišli o moment překvapení a taky jsem z toho byl celej den a večer úplně na nervy. My opravdu nepočítali s tím, že máme šanci vyhrát.

Vážně? A kdo jste mysleli, že to vyhraje? DARK GAMBALLE nebo SKYWALKER? 

SKYWALKER. Upřímně ani jednu kapelu nesleduju a jejich tvorbu neznám. SKYWALKER jsem registroval kvůli nějakýmu fňukání o tom, že je Česko koule na noze muzikanta, což mi přišlo směšný ještě před tím, než jsme v zahraničí "prorazili" my.

Byli jste tedy na tu výhru připravení nebo bylo to, co jsme viděli, improvizace?

Měli jsme sepsanej text. Několikrát jsme přepsali část o OSE, ale nakonec jsme se rozhodli improvizovat a neobtěžovat lidi nějakejma proslovama o tom, proč si cenu nevezmeme. Nakonec to dopadlo, jak to dopadlo. Naprosto upřímně řečeno, chtěli jsme na to předávání jít a mít z toho zážitek, což se povedlo. "Píčování" do OSY bylo jen vypořádání se s dilematem, že to je megakomerční akce a vyjít z toho s pro sebe zdviženou hlavou. Vlastně je to dost pokrytecký, když nad tím zpětně přemýšlím. Na druhou stranu, nevyužít takovou možnost bych si vyčítal do konce života.

Využít akci se povedlo. Která jiná deathmetalová kapela měla svůj merch v bulváru? Nepamatuji se. Jaký z toho nakonec byl zážitek? Naplnilo to tvé představy? A jak se přihodila ta líbací fotka s Orionem? Předpokládám, že se znáte ze zkušebny…

Zážitek to pro mě určitě byl na celej život a ničeho nelituju. Potkal jsem tam spoustu zajímavých lidí, panu Uhlířovi jsem řekl, že ho poslouchá moje dvouletá dcerka, Benovi poděkoval, že rozbil držku Grznárovi, a prohodil slovo s dost lidma, který jsem do tý doby osobně neznal. Jinak to ale jednou stačilo, na takovýhle akce nepatříme. Šel jsem tam oblečenej úplně stejně jako chodím do práce, na zkušebnu nebo na koncert. Nemělo smysl si hrát, že jsme jedni z nich :). Mám k tomu postoj něco mezi MALIGNANT TUMOUR a HANBOU, to se nám myslím dobře podařilo přenést do výsledného "vystoupení". Trošku sranda, vyslovení nesouhlasu, ale žádný šaškárny, nebo moralizování. Každá ze zmíněných kapel se k tomu postavila tak, jak bych to od nich čekal, a to je dobře.

S Orionem jsme se viděli na zkušebnách, kde jsem blahořečil Repertoár, kterej jsem na konci základní školy uměl nazpaměť, stejně jako první dvě alba CHAOZZ. Katovi jsem tam taky podával ruku, ale líbat se nechtěl. V sále jsme se s Orionem potkali a myslím, že i na něm bylo vidět, že rád vidí podobný hovada jako je on sám. Chodil tam za náma chlastat whisky ke stolu. Po ceremonii jsme spolu celkem dlouho kecali a pak se šlo na gauč na líbačku. Teda, to jsem se dozvěděl až druhej den. Abych vylezl na pódium, musel jsem se hoooodně napít.

Měli jste v kapele ohledně Anděla stejný názor? Nebo proběhly nějaké debaty o tom, jestli převzít nebo nepřevzít…?

Měli jsme dilema jako prase. Dost jsme to řešili. Nepatříme tam, nemáme tam co dělat a je to v podstatě v rozporu s tím, o čem SNĚŤ je. Ale taky nám bylo jasný, že tohle je jediná možnost, která se nám kdy naskytne, a byli jsme na to hodně zvědaví. Zvědavost nakonec vyhrála a dopadlo to, jak to dopadlo.

Pojďme se podívat na kapelu. Na Andělech jste byli v trochu jiné sestavě, než jsem zvyklý, tak pojď trochu rozvést, kdo chyběl, kdo byl navíc a proč…

Na cenách nebyl náš bubeník Kruthor, kterej má problém s OSOU a potažmo se vším, co jsem zmiňoval v předešlé otázce. Ale nakonec ho to mrzelo, když viděl, co jsme tam zas předvedli. Jinak s námi na ceny šel náš nový basák Pitevník, který na albu sice není, ale nechtěl si to nechat ujít.

Nemohu se nezeptat. Nový basák … jaké okolnosti zapříčinily, že už s vámi Leproduktor nehraje?

Neměl potřebný zapálení, hrál na basu, ačkoliv je kytarista, a jeho hlavní kapelou jsou KAOSQUAD. Jeho přístup ke SNĚTI prostě nebyl ideální a kapela už nějakou chvíli potřebovala velkou pozornost nás všech. Nebylo to vůbec jednoduché rozhodnutí, ale nakonec zvítězila touha mít v kapele člověka, který o to stojí. Což se ukázalo jako správná volba. S Leproduktorem jsme se rozešli v dobrém. Dále zůstáváme přátelé a KAOSQUAD je pro mě pořád jedna z nejlepších kapel v ČR za celou existenci extrémního žánru u nás.

Myslíš, že Anděl bude mít nějaký další vliv na fungování kapely?

Já upřímně doufám že ne. Popularitu mezi širším publikem jsme si získali už před cenami. Nechápu, jak je to možné, ale ten zájem o nás mi přišel už před Andělem hodně přehnanej. Každopádně, kdo nás zná, tak ví, že jsme 1000% srdcaři a dejcháme pro underground. Každej z nás je v něm hodně aktivní, třeba já musím bejt pro nějaký lidi vyloženě otravnej :). To nezmění ani fakt, že jsme se objevili na ČT1 nebo kde to dávali. Na koncerty jezdíme pořád za cesťák, což mluví za vše.

Co chystáte do budoucna. Mluví se o druhém albu a nějakých turné. Můžeš nám prozradit něco víc?

Máme naplánovaný dvě splitka a album č. 2, na který ještě nemáme nic moc složenýho. Bohužel, šílenýho času teď zabralo cvičení setu na nadcházející koncerty a tours. Museli jsme to naučit nového basáka a bohužel se obávám, že čas na skladbu novýho materiálu bude pořádně až na podzim. Což mě dost mrzí, protože já bych raději skládal a míň hrál, ten koncertní život se mi začal poslední dva roky brutálně vzdalovat skrz psychický problémy. Takže letošní léto a podzim beru spíš jako nutný zlo, který musím nějak zvládnout. V červenci kluci jedou do Mexika, kde místo mě bude zaskakovat náš kamarád Tomáš Lichtle aka Bulánek ze slovenských BETON. Pak máme naplánovanou tour, která bude končit v Dánsku na Killtown Death Festu. Jedeme s kapelami ENCOFFINATION a FATHER BEFOULED. To snad nějak zvládnu odjet já.

Můžeš ohledně splitek alespoň pustit informaci s kým to bude?

Jedno už je ohlášený, a to je split s kanadskými GRAVE INFESTATION, kterým teď vychází debut na Invictus Productions. Původně to mělo být s NEKROFILTH, ale ti měli zpoždění s nahráváním, tak jsme se rozhodli pro GI. Jsou tam členové kapely AHNA. Bubenici Anju znám dlouho, dělal jsem jim kdysi koncert. Vše je to provázaný. Druhý split je s Japonci ANATOMIA, což vyjde taky na ME SACO UN OJO, kde se budou vydávat všechny naše budoucí věci ještě v kooperaci s Dark Descent. ANATOMIA je legenda žánru, absolutní hnilobná divnotežkotonážnost. Japonci, no. Jsou to takoví AGATHOCLES death metalu, desítky splitek se všema možnejma kapelama.

Když už jsi zmínil album číslo dva, tak se nemohu nezeptat. „Mokvání v okovech” sklidilo pro mnohé až překvapující úspěch. Čekali jste to?

Je to překvapující úspěch i pro nás. Je to tím, jak teď death metal jede. V porovnání s tím, co se vydalo za alba minulý rok, si myslím, že v žánru jsme dostali celkem zaslouženou pozornost. Největší překvapení pro mě bylo, že jsme byli přijati dvěma pro mě nejdůležitějšíma UG death metal labelama a na ten největší jsme ani nemuseli psát sami. To mi dává jistotu, že si nějakou pozornost fakt zasloužíme. Snažím se teď přemýšlet nad tou deskou fakt objektivně. Myslím si, že to co děláme a jakým způsobem to děláme, takhle moc kapel nehraje, a že ta deska má určitej tah na branku, ke kterému se lidi očividně rádi vrací. Další zásluhou bude, že si dáváme záležet na detailech, chceme to mít super po všech stránkách. Nad kapelou přemýšlíme jako nad celkem, logo, promo fotky, zvuk, přezdívky a grafika Řádu zdechlin s Hnisatelem.

A řekl bych, že z tý desky je cítit upřímnost a oddanost stylu, není v tom žádnej kalkul (jak už jsem dokonce někde četl!!!), se songama jsme se piplali fakt hodně. Na druhou stranu, když jsme desku dokončili, já osobně z ní valnej dojem neměl. Mělo to být EP složený ze songů, co se nedostaly na promo kazetu, a díky Kruthorovo zlomený noze těsně před nahráváním EP jsme se rozhodli složit další songy a udělat rovnou velkou desku. Což není ideální a přeskočili jsme tím docela zábavnou část kapelního vývoje. Takže pro mě osobně je ta deska trošku nevyrovnaná co se týče kvality různých songů, kde mícháme úplný prvotiny se songama, kde už celkem víme, co děláme a na který jsem fakt hrdej, jako je třeba Vesmírná Saliva nebo Zamrzlý Vrch. Ale snažili jsme se songy poskládat za sebe tak, aby to valilo celou dobu a deska neztratila drive. Je nám jasný, že jsou kapely na mnohem lepší úrovni jak my, který jsou technicky zdatný a fakt dřou, pro ty jsme trnem v oku. Já se jim vlastně nedivím, ale omlouvat se za náš úspěch nebudu, jsem na nás fakt hrdej a to, že neumíme hrát, je naše devíza!!!

S tím úspěchem souvisí i očekávání od druhé desky. Cítíte se ohledně toho pod nějakým tlakem? Dokážu si představit, že "neselhat" po tak vydařeném debutu musí být téma, které v podvědomí řešíte. Nebo to tak není?

My takhle řešili i debut, měli jsme šílený pozornosti po dvou vydanejch songách, takže debut byl fakt křest ohněm. Určitej "wow" efekt už jsme ztratili, ale já jsem si jistej, že druhá deska bude vyrovnanější, vyzrálejší a s lepšíma riffama. Pevně věřím, že to bude náš "Mental Funeral" :). Už vlastně takový tlak necítím, spíš nadšení, že jsme si udělali základnu fans a teď to do nich teprve začneme prát!
 
Zastavme se u toho Mexika, které jsi zmínil. Ohledně organizačních záležitostí jsi z kapely zdaleka nejaktivnější. Proč si necháš ujít právě jakýsi pomyslný vrchol, jakým je turné v Mexiku?

Do kapely dávám největší úsilí a pozornost ze všech svých aktivit. Jak už jsem zmínil, poslední dva roky jsou pro mě extrémně těžký. Bojuju dost sám se sebou a se svojí existencí, ač to může znít směšně jak chce. Sociální fobie, úzkostná porucha a celkový diskomfort, kterej jsem dřív neřešil úplně ideálně. Dělají mi problém i dva dny koncertování po sobě a s hrůzou zjišťuju, že co mi s pitím přišlo jako největší zábava na světě, mi bez pití nedává tolik. Dobře to vystihl Fenriz, když odpovídal proč DARKTHORNE nekoncertujou: "Nesnáším koncertování, je to jedno velký čekání". Celou dobu jen na něco čekáš a to je pro mě obrovskej problém, protože se v přelidněným prostředí necítím dobře a hlavně jsem pořád na někom závislý, nemám svůj prostor. Prostě nejsem typ člověka, který je na tohle stavěnej. Další část koncertování jsou přejezdy v autě, který taky nesnáším :). Je dost těžký si to přiznat, ale je to tak. Mexiko jsem 2x potvrdil a zrušil svoji účast, protože jsem si to nechtěl nechat ujít. Kluci mohou potvrdit, že pro to dělám vše, co je v mejch silách, a to včetně terapií. Prostě mi ten rokenrol není souzenej. SNĚŤ měla bejt před deseti lety, ale to bych se nedožil ani 27. Každopádně klukům nechci stát v cestě při objíždění světa, máme další nabídku na rok 2023 a další pravděpodobně budou chodit. Já jen chci, aby těch koncertů už nebylo tolik a chci víc skládat, naštěstí kluci mají další super kapely a tam hrajou pořád nějaký koncerty.

Takže koncert nebo tour pro tebe není to, co by tě motivovalo dělat kapelu? Dá se tedy říci, co tě vlastně žene v tom hrát v kapelách, ale také organizovat koncerty a festivaly?

To úplně netvrdím, makám na sobě a věřím, že se dostanu do fáze, kdy si to zase začnu užívat pořádně, teď je to hodně daný tím, že se cejtím jak hovno. Každopádně ne, nedělám nic z toho přímo pro ten okamžik samotnýho koncertu. To jsem ale nedělal nikdy. Ať už co se týče pořádání koncertů a festivalů nebo hraní v kapele. Kapela jediná měla prioritu hrát live. Už to tak nemám a u ostatních aktivit tomu tak nikdy nebylo, kdyby ano, tak bychom nedělali kapely, co děláme, a se zápalem a pečlivostí, s jakou to děláme. Koncert jako takovej je pak vyvrcholení celýho procesu. Udělat koncert nebo festival beru jako určitou svobodu a možnost udělat si to po svým. Dotáhnout sem kapelu dle libosti, zvolit klub a support tak, jak nám to přijde správně a jak se nám to líbí. Ke všemu máme origo postery, co dělají mimo Vojty i naši kamarádi, ty pak tiskneme kapelám na památku. Troufnu si říct, že se ve stylech, co pořádáme, vyznáme a proto jsou naše akce zárukou kvality. Celej tenhle proces miluju, už od chvíle, kdy mi v mailu přistane nabídka, která mi zvedne tep a já doufám, že budeme schopni to zaplatit. Když ne, tak se nedá nic dělat, ale stejně to občas potvrdíme! :) Vědomí toho, že sem dotáhneme něco, co by tu jinak nezahrálo, a uděláme to jak nejlíp dokážeme, mi dělá dobře, stejně jako fakt, že díky nám je undergroundovej život v Praze pestřejší. Festival je něco podobnýho, tady to má pro mě zase jinej adrenalin, ta možnost skládat line up dle libosti a dávat původnímu nápadu finální tvar je k nezaplacení, miluju to. Když mi Vojta ukázal grafiku, co pro fest připravil, tak jsem se málem posral blahem a line up pro první ročník TONES OF DECAY je prostě totální špička a už teď vím o lidech, co na ten festival pojedou ze všech koutů Evropy (Portugalsko, Španělsko, Skotsko…).

Zmínil jsi, že SNĚŤ měla být před deseti lety. Co jsi vlastně před dekádou dělal? To už jsi hrál v MORKHIMMEL, nebo byly i jiné kapely?

V MORKHIMMEL ještě ne, s těma jsem pak odjel svojí jedinou tour a to bylo super. Na to budu vždy rád vzpomínat. Kluci už to měli dost v paži a ta tour nebyla žádnej velkej mejdan. Před deseti lety jsem nehrál nikde, v tý době vznikal KREAS PROMOTION. Cca rok 2015 jsem hrál v BLACK ASPIRIN a SLAVERY. Tam žádná tour nehrozila a mejdan to byl i bez toho. :) V těch kapelách jsem se nějak učil co a jak a moc jsem nevěděl, co dělám. Pořádnou školu mi dali právě MORKHIMMEL, tam jsem se naučil fakt hodně.

Krom Kreas Promotion jsi působil i v dalších crews, které dělají koncerty a festivaly. Například Eternal Noise Misery, ale dělal jsi i pro Obscene Crew...

Eternal Noise Misery byl můj nápad, ale minulej rok jsem od crue v dobrým odešel. U Obscene Extreme jsem dělal pár let stage technika, což doteď nechápu, protože nejsem zrovna technickej typ. :) Dostal mě tam Daneček, se kterým děláme Kreas a v podstatě jsem mu tam dělal pomocnou ruku. Byla to fakt zábavná zkušenost, teď to za mě dělá Kanár, ten když si zrovna neleje pivo do pedalboardu, tak se celkem vyzná.

Jaký to je odejít z podniku, který jsi založil, a co k tomu vedlo?

Zvažoval jsem to už nějakou dobu. Můj původní plán byl udělat festival, který by využil veškeré prostory Eternie. Chtěl jsem mít tři stage, jedna měla být sludge/stoner/psycho, ta měla být na půdě, a oslovil jsem Radka Pavloviče, aby si ji vzal na starosti, tehdy čerstvě odešel od River Promotions. Druhá měla být hlavní Kreas stage v underdogs, a pak jsem chtěl mít power violence "stage" na zemi u hajzlů, která by hrála při přestavbách v underdogs na Kreas stage, pro tenhle účel jsem si pozval Lubu a Zubára z CONTROLLED EXISTENCE. Každá crue měla mít volnou ruku v tom, jaký kapely si tam pozvou. No a na závěr jsem oslovil Kanára, kterej má zkušenosti s Enemy of the Sun a opravdu se vyzná. Pozval jsem si ho i k pořádání Tones od Decay.

Když jsme měli první festivalovou schůzi, tak mi bylo řečeno, že koncept tří stagí je blbost (což nijak nevyvracím :)) a zbyla osmičlenná crue na dramaturgii celýho festivalu. Díky tomu došlo k hádkám a to hodně díky mně, tady jsem se sám o sobě dozvěděl, že je to se mnou těžký a že nemám rád, když mi do toho někdo kecá. :) Vyvrcholilo to minulý rok, kdy festivalový chat opět ožil s tím, že se začne dělat na dalším ročníku. Mě přepadla šílená nechuť na tom vůbec začít pracovat. Bylo to daný i tím, že jsem zjistil, že mě tenhle různorodej line up vlastně nebaví tvořit a chtěl jsem naopak udělat něco striktně žánrovýho. Už od roku 2015 jsem si hrál s myšlenkou udělat festival ve stylu Chaos Descends, tak jsem si řekl, že už je čas kopnout do vrtule a nakonec z toho vznikl čistě deathmetalovej fest ala Killtown Death Fest. Tím, že byl ENM "moje dítě", to pro mě bylo těžký se pro odchod rozhodnout, ale věděl jsem, že jim to fakt klape, a že nemá cenu se něčeho držet zuby nehty jen proto, že to byl můj nápad, a raději jsem si sbalil kufry se ctí.

Tento týden je tedy festival poprvé bez tvé účasti. Jak jsi spokojen s tím, jak to kluci dělají bez tebe?

Dělají to úplně stejně jako se mnou, akorát už nikdo nedělá dusno! Jasně, ten fest vypadá super, já tam neměl rozhodující slovo, takže můj odchod není na line upu nijak znát. Nebo jako jo, nikdo tam necpe death metal. Myslím, že takhle to dává mnohem větší smysl, než když jsem toho byl součástí. Když se koukneš na line up minulýho ročníku 2019, tak tam jsou UNDERGANG a REPUKED. Dle mě to dávalo smysl jak hovado, obě kapely jsou vlastně i dost punk, no ale ve výsledku to takhle dobrý přišlo jen pár lidem. Pár lidí přišlo na fest jen kvůli UNDERGANG (to mi přímo řekli, že je zbytek nezajímá) a naopak některý punx absolutně nezajímal headliner, kterej stál spoustu peněz, protože jsme jim zaplatili letenky. Takhle je ten festival perfektní, line up je fakt zajímavej oba dva dny, za mě skvělá práce.

A na závěr budu rád za nějaké hudební a třeba i jiné tipy. Co se ti točí v posledních týdnech v uších, co zajímavého jsi četl nebo viděl?

Z Čech žhavte nový FAUST, ENTRAPPED a co mě hodně dostalo, je sólová nahrávka Vlada z CULT OF FIRE - Vladimír Pavelka - Tůra na Čachtický hrad . Jinak teď mám zase dědkovský období a rochním se v 70’ letech - RUSH období jak blázen, VAN DER GRAAF GENERATOR, CAPTAIN BEYOND, WISHBONE ASH, UFO, ASTRA (ta není ze 70, ale zní tak), BLUE ÖYSTER CULT, YES atd…

Co mi ustřelilo palici, je Saimaa Urheilu-Suomi - finskej prog rock z roku 2017, perfektní nahrávka po všech stránkách, a ten obal! Death metal jsem teď extra neposlouchal, ale hodně jsem jel DEICIDE a APPARITION. Vždy je super si poslechnout Elder - Lore a Reflections of the Floating World plus solovka Nicka - Delving. Ten člověk je génius! Naprosto přesně zhudebňuje moje sny. TRIBULATION - VŠE - poslední deska byla moje nejvíc přehrávaná deska minulýho roku, Hultén je bůh! Taky čekněte jeho sólovku.

Knihu jsem teď doposlouchal "Dračí Oči" od Stephena Kinga.

Koukám na dokument o Johnu Gacym, to je silný kafe, a všem doporučuju dokument na Netflixu Hip Hop Evolution - takhle dobrej hudební dokument jsem nikdy neviděl, krásně je tam vidět, kdy to šlo do prdele (boomer alert škrrrr).

Já děkuju za tvůj čas, pokud tě napadá něco, co nebylo vyřčeno, a mělo by zaznít, tak poslední slovo patří tobě…

Já děkuju za prostor, jen bych dodal, že ani tenhle rozhovor se neobejde bez uctívání THIN LIZZY. Je to lepší kapela, než vaše oblíbená kapela. Pokud to někdo dočetl až sem, tak bych rád poděkoval, že to vydržel.