Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Letošní rok máme zhruba v polovině, a to je vždy doba, kdy mám dost velký odstup od toho minulého. Takže čas začít bilancovat. Jaké hudební skvosty nám nadělil rok 2021? První díl pravidelného seriálu, u kterého se podíváme na zoubek deskám, které jsme nerecenzovali, ale rozhodně stojí za připomenutí. Začínáme těmi nejtvrdšími kousky, které v sobě váží extrémní podobu těžkého kovu.
INSISTENT – Disease
Dvacetiminutovka grindcoreového výplachu, který často pošilhává po brutálním death metalu. Třináct šrapnelů a něco málo přes jedenadvacet minut. Deska od tramvajáka. Rytmicky tu máme jen tři stupně. Rychlé a zběsilé. Masivní střední tempa najdete jen velmi výjimečně. Riffy vyznávají tah na branku bez okrasných kudrlinek a bicí strojový tlak. Na pomezí syrového přímočarého grindcore a brutálního death metalu jde o to nejlepší, co rok 2021 nabídl. Texty jsou trochu srandovní, ale co chtít od grindcoreové desky s vlkodlakem na obalu?
Nostalgické vzpomínaní na zlatou éru CARCASS v domácí all star sestavě, která nepodlézá kvalitativní laťku. Pandemická kapela, ve které se sešel trojúhelník nepravděpodobných osobností. Kytary se chápe Bilos z MALIGNANT TUMOR, basy Hary z dávného domácího kultu zvaného PATHOLOGIST a za bicí usedá pražská bubenická špička Jürgen, u kterého nikdy nemám přesný přehled, v jakých kapelách se momentálně nachází. Dle veteránské sestavy je předem jasné, že tady nevzniknou kompromisy. Deska přesně ví, čím chce být. Jasně vytýčený styl, který se vrací ke kořenům bublavého oldschool grindcore, o čemž svědčí i covery od CARCASS, PATHOLOGIST, REGURGITATE a DEAD INFECTION. 24 songů, 27 minut.
Jedni je nenávidí, jiní je milují. Jedno je ale jisté – nelze je ignorovat. SNĚŤ jsou jako hrdinové z hvězdných válek. Byli ve správný čas na správném místě, takže se z nich stali deathmetaloví hrdinové. A samozřejmě si za tím jdou. Osedlali staroškolský plesnivý death metal a rajtují na retro – deathmetalové vlně rozhodně nejdivočeji ze všech domácích kapel. Jejich hudba je lehce nadprůměrná v rámci celosvětové death mánie posledních let, ale co si budeme povídat, co je ve světě nadprůměr je na domácí scéně špička. Navíc je tady cítit snaha, ale ne kalkul. Death metal v srdci. „Mokvání v okovech“ je ryzí žánrovka bez kompromisů, ctící deathmetalový manifest z počátku devadesátek. Nemáš na koncert AUTOPSY? Udělej SNĚŤ!
Instrumentálně nařachané deathmetalové EP, za kterým stojí Sepp a Martin Mayer z HEAVING EARTH. Po formální stránce jedna z nejpůsobivějších nahrávek roku 2021, na kterou bicí nasázel Aaron Stechauner z RINGS OF SATURN / INTERLOPER a mix a master ošetřil Chris Donaldson z CRYPTOPSY. Grafiky se ujal dvorní výtvarník stáje Relapse Records, Orion Landau. Tady se prostě nic nenechalo náhodě. Je celkem škoda, že se o SUPREME CONCEPTION nemluví trochu více. Je to skrytý diamant naší scény. V roce 2021 u nás nevyšla lepší a preciznější deska na poli technického death metalu. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.
Pohrobek kultovních šílenců zvaných KOMBUCHA. Srážka hudebních halucinogenů a soundsystémů na koncertě technického death metalu. GORGUTS meets INTOXIKACE. Oproti spíše breakcore základně, kterou tvořilo deset let staré veledílo „Lovci ještěrů“, přichází autorská dvojice Yarrdesh & Cataract s mnohem metalovější fůzí. Hudba má ryze instrumentální formu a možná mohla mít ještě hutnější zvuk, nicméně takové nezorané pole plné disonantních riffů, disharmonického skřípání, rytmických nepravidelností a bzučících kytar v naší kotlině nikdo nevypustil už hodně dlouho – jestli někdy vůbec. Domácí progovou scénu školí dva technařští podivíni s nadhledem sobě vlastním: „Vypni ten koberec a jdi spát, Tomáši“. Nejoriginálnější domácí metalová nahrávka za rok 2021? Možná. Kazeta, co musíš mít.
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.