Mnoho vody uteklo od doby, kdy kapela PERSEUS, jinak dítko Miroslava Spilky alias zpěváka kdysi dávno slavných CALIBOS, vydala svůj debut. Dnes, kdy jim vychází album druhé s všeříkajícím názvem „Mor“, už totiž zapisujeme uplynutí osmi roků od onoho okamžiku, během nichž bylo navíc lidstvo zkoušeno také globální pandemií nemoci, proti níž, alespoň tedy ze začátku, neexistovala ochrana. Bezpochyby to mohlo vyvolávat asociace i právě s morem, tedy chorobou, která v historii týrala člověčí společenství podobným způsobem, a jejíž jméno se nyní ocitá i v titulku druhého alba PERSEUS. Lze v tom hledat nějakou souvislost? To už prozradí samotný zpěvák, stejně jako další podrobnosti, které se k „Moru“ a jeho vzniku vážou...

Jak se daří Mirkovi Spilkovi a kapele PERSEUS v těchto dnech? Nastal s opadnutím covidu – 19 i pro vás čas se zase pořádně nadechnout?

Daří se mi poměrně dobře. V PERSEOVI je taky všechno v pořádku. Je fakt, že by mohlo být více koncertů, ale to my sami moc neovlivníme. Trochu řešíme náhradního bubeníka, abychom nemuseli přicházet o kšefty, když hraje CITRON. To proto, že máme sdíleného bubeníka, Zdenka Pradlovskýho. I to je již ale na dobré cestě a plánujeme první zkoušku s bubeníkem „záskokanem“. Covid byl na prd, ale brali jsme to, jak to je. Přestávku jsme vyplnili přípravou na CD a točením videoklipu.

Asi jako všechny vás jistě pandemie téhle nemoci tak či onak zasáhla. Je můj dojem, že titulek vašeho nového alba zrcadlí přesně tuhle situaci, správný? Jak došlo k tomu, že se nové album jmenuje právě „Mor“?

Text na „Mor“ jsem dělal několik let před vypuknutím kovidu. Ostatně jako i všechny ostatní texty na CD. Takže mi pak kluci v kapele chvíli přezdívali „Vizionář“. Ten námět mi seděl k hudbě. Navíc jsem z města, na kterém se mor podepsal s veškerou svojí sílou. Pandemie nás zasáhla stejně jako všechny, ale umíme se s tím docela dobře vyrovnat. Taky co neovlivníme, to necháváme ležet. Co už.

Vnímal jsi jako zkušený textař, že vlastně prožíváme něco, co jsme do té doby mohli znát jen z vědeckofantastických thrillerů?

Ano. Nějak tak jsem to vnímal. I ty thrillery musel někdo napsat. A já na náhody nevěřím. No považ. Kdyby ti netopýři byli tak nejedlí, Ozzy už by nezpíval. No né?

Jak album vznikalo? Po vydání debutu „Říše vlků“ jste na něj přeci jen měli čas nějakých osm let a to už vůbec nemluvím o tom, že samotný covid – 19 znamenal spoustu (nechtěného) času navíc...

Tak u nás se hodně měnili členové kapely, měnili jsme zkušebny, k tomu je ta muzika dost složitá, a protože se nesmělo hrát, tak nás ani čas netlačil. Tak jsme v klidu skládali a zkoušeli, jak se dalo. K tomu se dá říci, že systém lidem moc času na sebe taky neponechává.

Ty změny ve vaší sestavě, můžeš je nějak okomentovat? Ovlivnilo to nějak vznik nového alba?

No, ovlivnilo to dost. Zvláště časově. Pořád se to učil někdo jiný a my s ním pořád dokola. Teď už jsme konečně ve stálé sestavě. To jsme fakt rádi.

Mix a mastering nového alba jste svěřili Fascination Street Studios a proslulému švédskému producentovi Jensi Bogrenovi, vyplatilo se? V tuzemsku by tuhle práci podle vašich představ nedokázal nikdo odvést?

To se nám vyplatilo. Ale nemůžu říci, zda by to tady někdo udělal ve stejné kvalitě. Je pravda, že i u nás to šlo za poslední roky hodně zvukově nahoru, takže kdo ví. Pro nás tohle ale byla sázka na jistotu a jakási prestiž.

U titulní skladby mám chvílemi pocit, že poslouchám skutečně metal na motivy klasické vážné hudby. Bylo to záměrem?

Takhle, jak jsme to udělali, tak to cítíme. Takhle nám to vyšlo. Vážnou hudbu máme rádi a všeobecně se ví, že vážná hudba od té dnešní nemusí být zas tak daleko. Ale prvotní záměr v tom nehledej. Nicméně je tam jedna konkrétní vsuvka od známého skladatele. Zatím ji ale asi nikdo neobjevil.

Mimochodem, zhruba před rokem jste avizovali natáčení klipu ve velkém stylu na zámku Loučeň, pravděpodobně ke zmíněné titulní skladbě. Jak to s oním klipem vypadá dnes?

Klip je před střihem. Ještě to bude trvat, ale těšíme se na něj. Je to v rukou pana režiséra Marka Dobeše. Teď se dá říci jen: až to bude, tak to bude.

Do skladby „Poslední soud“ se vám v rozjezdu po pomalejším úvodu poněkud vloudili IRON MAIDEN, nemyslíš? Dá se takovým situacím dnes vůbec vyhnout?

Ten motiv není stejný, ale podobný. Samozřejmě nás to napadlo hned. Potom jsme rozebrali tóny a usoudili, že to bude pěkný, i když někteří si na ty MAIDENY vzpomenou. Proč ne. Máme je rádi a bereme to jako takové smeknutí klobouku. A o kom se mluví, ten žije. No.

Odkud se jinak berou náměty na tvé texty? Přijde mi, že taková „Jáma a kyvadlo“ už je hodně ošoupaným tématem, zatímco třeba „Sedmero krkavců“ naopak ideální materiál pro závěrečnou, nejdelší skladbu na albu.

Z knih, filmů a především ze života. Zkrátka odkud zrovna vane inspirace. S ošoupaností „Jámy a kyvadla“ jsi mě překvapil. Já myslel, že jsem první. Neznám písničku na stejné téma. To jsem spíš myslel naopak, že „Krkavci“ se už udělali několikrát. Ale jde vždy o pojetí té dané kapely.

Kdo je autorem obrázku na obalu CD, který je skutečně působivý, a řekl bych i srovnatelný s tím, co mívají na obalu „zavedenější“ kapely pod vydavatelskou smlouvu?

Autorem je Roman Ismailov – grafik z Finska. Dělal už i pro nějaké ty známější spolky. Našel ho náš kytarista Honza, když se brouzdal kyberprostorem a hledal někoho zajímavého. Slovo dalo slovo, muzika se mu líbila a spolupráce byla na světě.

Kdo nebo co je zvěčněno na předposlední straně bookletu k „Moru“? A jaký má vztah k albu samotnému? Je to, musím říct, poměrně znepokojivý portrét…

Postava je zosobněný mor. Něco jako děsivá můra, která tolik lidstvo sužovala a zároveň metafora toho, co svět sužuje dnes.

Je tvá, respektive vaše chuť tvořit heavy metal stále stejně vášnivá, jako kdysi v počátcích tvé hudební kariéry? Podle poslechu „Mor“ soudě bych řekl, že samozřejmě ano…

Muzika nás stále baví. Pokud se podaří udělat kvalitní věci.

Jak bys zhodnotil aktuální situaci na domácí scéně, co se heavymetalových kapel týče? Dá se ještě stále hovořit právě o „scéně“? A je zde někdo, koho bys mohl vyzdvihnout nebo třeba vnímal jako nebezpečnou konkurenci?

Situace je jako vždy. Nic se od mého mládí nezměnilo. Ti, co mají lepší management, hrají více a jsou více vidět a ostatní už méně. Ale to je právě ten boj. Je spravedlivý. Jde o to, že kdo se víc snaží a více pro to udělá, mívá větší úspěch a to je v pořádku. Jinak kvalitu ostatních kapel posuzovat nebudu. Dnes hrají všichni dobře. Jde už jen o vkus.

Čtěte také: MIROSLAV SPILKA - Pohled přes rameno

Co teď bude s PERSEUS dál? Je v plánu něco jako souvislejší turné na podporu nové desky, třeba po celé republice, nebo kapelu budou moci vidět jen ti, co žijí v Olomouci a okolí?

Uvidíme. Rozhodně hrát chceme. Děláme to rádi. Ale záleží to na pořadatelích. Jinak republiku jsme párkrát objeli a rádi bychom v tom pokračovali.

Chystáte (nebo už dokonce nabízíte) také nějaký ten merchandise, jako trička, mikiny, nášivky? A co plány do nějaké ještě vzdálenější budoucnosti, jsou také?

Merch máme. Máme ho dost. Jen nově potřebujeme dodělat trička a mikiny. Budoucnost neplánujeme. Nám je dobře už teď. Jak spolu, tak i s fanoušky. Hlavně vydržet.

A teď, omlouvám se, se prostě musím zeptat i na CALIBOS. Když jsme spolu naposledy mluvili v roce 2018, říkal jsi, že to vypadá na nové cédéčko? Platí to stále, nebo jak se tahle situace vyvíjí?

S CALIBOS hrajeme docela často. Novou nahrávku zatím neplánujeme. Pro spoustu lidí jsme srdeční kapelou z mládí a zastínit jejich vzpomínky novými písničkami, to by se jim asi nelíbilo. Leda tak po jedný. Nenápadně.

Monster Nation vydali vloni v LP formátu bezejmenný debut CALIBOS. Jak k tomu došlo? A je v plánu třeba i vydání dalších alb?

Tahle iniciativa vyšla od Monster Nation. Byli jsme za to rádi, že si vzpomněli. Další LP by opět muselo přijít na jejich popud. To bude asi záležet na prodeji toho prvního.

Čtěte také: CALIBOS - Mise

A co živá vystoupení CALIBOS, případně i SKRAMASAX, tam to vypadá jak?

Tak CALIBOS hraje pravidelně a SKRAMASAX jsme ukončili. Nedá se nic dělat. To už bych nestíhal.

Občas na tomto místě prosím zpovídané o krátké čtyřverší či epigram s užitím názvu našeho webu... zvládl bys to také?

Rozhovor píšu do Metalopolis, jak jsem to zvládl, brzy se dozvíš.

Na úplný závěr ti přepustím pár řádek podle tvé libosti:

Ani mě nenapadá, co bych napsal. Snad jen, aby už konečně skončily ty škaredý věci, co nám otravují život, aby se lidi vzpamatovali a pochopili, co je pro ně důležité a co ne. Aby byli zdraví tělesně i duševně a aby někdo zakopal hodně hluboko ty Jidášovy prachy.