PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Gotický sabat přivábil do Futura docela početný a pestrý dav adeptů temnot. Převahu měl klan vlasatých kovaříků, leč našel se i nějaký ten punker a k nepřehlédnutí byly zejména zženštilé zjevy osukénkovaných bledulí rodu mužského. Sál byl příjemně vytopen, dav nažhaven a nezchladilo ho ani dvaceti minutové zpoždění, které znamenalo jediné malé mínus toho večera.
Stylové intro Hindenburg mi (ne)příjemně zbrázdilo záda husinou, naladilo duši do správných sfér. V následujících dvou hodinách pak vydala jihlavská gotická pevnost hojnost svých pokladů - jedině fanoušci vlkodlačí opery Werewolf se museli cítit dotčeni ignorováním téhle brilantní desky (já se tedy cítil!). Leč ono nebylo času na hrozny hněvu, neboť dekadentní orchestr pod taktovkou avantgardně oděného Petra Štěpána přilíval napalm do rozdmýchaných vášní. Ačkoli pan kapelník obhospodařoval kytary zcela sám, zněly rockové fláky pikantně a hutně. Hravá práce se šesti strunami a pekelná sóla se vyjímala na kultovních flácích jako Nosferatu (is dead), Justína, Vampyres, Candyman přímo skvostně, nemluvě o brilantně zmáknutém zpěvu, který rozechvíval celé Futurum až od základů. Dostalo se samo sebou i na výlevy průzračně démonické atmosféry - v Legendě o krysaři planula pochodeň a kozlí hlava chrliče chrámu Svaté Trojice jakoby se chechtala přímo na pódiu, Upír s houslemi vášnivě cloumal davem a naprosto geniální transpozice bauhausovské klasiky Bela Lugoshi´s Dead zdravě mrazila (obzvláště přízračně působily Štěpánovy vampirické tance v rudém plášti). V keltsky laděné Stonehenge zase škádlivě povlávala kozlí hlava na kládě - kouřem pohlcené pódium postupně ovládly přízraky z 13. století, dav zbloudilých duší v publiku našel té noci svůj vysněný Fatherland . Má oblíbená ekypa prokletých poetů zasedla ke sklenicím v záhrobní atmosféře Absinthu, krvavá koupel lákala v bouřlivě přijaté Elisabeth. Pestrý karneval nálad a hudebních masek musel strhnout do mistrovsky ovládaného víru vše kolem. A byl to rej nad všechny reje! Ollie Ryšavá se s nebývalou něžností mazlila se svými oklapkovanými miláčky, Pavel Štěpán mydlil škopky i plechy o zlom paličku, Martin Soukup konal pilnou rytmickou rachotu a charisma Petra Štěpána vznášelo se v éteru...
Nač zde nadále přežvýkávat veškerenstvo legendárních kousků, které Třináctka s přehledem profesorů a elegancí virtuózů naprala v nemalé hlasitosti do hlav svých příznivců, nač se pokoušet tvrdohlavě líčit nesdělitelné! Byla to neopakovatelná hostina, kdo neokusil temné many, ten chápat nemůže. Udělali jste blbost, nepřítomní, neboť porce hudby byla ten den nešizená a gurmánsky vybraná.
Karneval byl tedy pokřtěn spartánskou sprškou šampaňského a královskou flákotou výborného gothic rocku - co více si v čase nočním přát...
Frankenstein (2019)
Pandora (box) (2016)
Intacto (2016)
Horizont události (3 CD výběr) (2013)
Live In Berlin (2012)
Ritual (2 CD Best Of) (2011)
Nocturno (výběr) (2010)
Dogma (2009)
Vendetta (2004)
Karneval (Best Of Gothic Decade 1991 - 2001) (2001)
Metropolis (2000)
Ztraceni v Karpatech (1998)
Werewolf (1997)
Nosferatu (1995)
Gotika (1994)
Amulet (1992)
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.