KISSIN' DYNAMITE - Back With A Bang
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je to za námi. Brutal Assault s číslovkou 25 proběhl finálovou rovinkou a je na čase bilancovat. Festival přerostl do plnohodnotného pětidenního maratonu, areál doznal několik změn. Náš letošní redakční zájezd byl po létech znovu početnější, takže o spoustu drobných postřehů v nejbližších dnech samozřejmě nepřijdete, ovšem nejprve nabízíme tradiční stručný přehled našich prvních dojmů. Následovat budou tedy podrobnější články, které poskytnou pohled jednotlivých redaktorů, jak už jsme si to také vyzkoušeli. Takže dejme se do toho a vy nezapomeňte připojit vlastní TOP 5!
TOP 5 (bez pořadí):
MISERY INDEX
PARADISE LOST
SHAAM LAREIN
OTTONE PESANTE
ONSLAUGHT
Special mention
GOD MOTHER
FAÜST
EXHORDER
Gastro
Veganská ulička je top, ale nejvíc času jsem strávil u bezva rostlinného sushi Foxy Rolls a božských burgerů od Las Veges. Jediná výhrada směřuje k pivu. Kozla nepiju, Plzeň leda z nutnosti a Proud je řemeslný pivovar asi jako já čínský císař, pokusy tohohle výhonku Asahi jsou stále zoufalejší a pokud si člověk nechtěl prolévat v tom vedru držku stoutem, skončil u jejich suverénně nejlepšího piva, nealka s dementím názvem Proovan.
TOP 5 (bez pořadí):
CLUTCH
ME AND THAT MAN
THE DEVIL'S TRADE
GOD MOTHER
MELT-BANANA
Gastro
#tojebistro - rýže s lilkem, rozhodně ne jejich brambory, ty jsem zkusil také a byly hrozné
Kari a dhaal od Médi
Saurai shot
Bochté od Kafe Kafka
Ostatní plusy a mínusy
+ Třetí "velká" stage v zadním tratku areálu
+ Skvělý zvuk na Obscure stage
+ Jazzová vinárna s možností dát si pivo "do skla"
- Prašné prostředí hlavně při vstupu do Bastionu
- Po většinu času přepálené vokály Bastion scény
- Nedostatek vody na umytí rukou
- Nemožnost projít bránou v Bastionu X z/do areálu
+ Vše povětšinou bez front (krom merche)
- Poslední den už velká únava
+ Velmi bohatý doprovodný program
TOP 5 (bez pořadí):
SICK OF IT ALL
OTTONE PESANTE
MISERY INDEX
THE HANGMAN´S CHAIR
BLOOD INCANTATION
Celkově se však dá říct, že se mi líbilo mnohem více vystoupení. Výše zmíněný žebříček je tedy velice orientační. 3 roky absence velikého festivalu udělaly s jeho atmosférou své. Myšleno jen v tom nejlepším slova smyslu. Negativa se jistě najdou a bude se o nich ještě hovořit. Počínaje nárůstem nákladů a tím pádem i cen pro koncového uživatele a konče třebas již několikrát zmiňovaným všudypřítomným prachem a ke konci i zvýšeným zápachem z mobilních toalet. Nicméně je potřeba říct, že z pohledu návštěvníka se jedná o velmi dobře zorganizovanou akci. Areál se netopil v odpadcích ani několik dní od startu. Disciplinovaní a přesto se skvěle bavící návštěvníci jakoby symbolizovali status a směr, kterým se festival ubírá minimálně od rozhodnutí napevno se usadit v pevnosti Josefov. Myslím si, že i navzdory komerční expanzi si festival zachovává svého ducha a atmosféru, kterou letos ještě znásobil hlad fanoušků po dlouhých měsících karantén a lockdownů. Bylo to (opět) skvělé a bylo toho hodně!
TOP 5 (bez pořadí):
1914
CATTLE DECAPITATION
CRADLE OF FILTH
MERCYFUL FATE
SICK OF IT ALL
Návrat bezkonkurenčního domácího festivalového krále proběhl ve velkém stylu, z nějž se všem, co si od josefovských zdí museli na tři roky nuceně odpočinout, musela točit hlava. Obzvláště tedy, pokud skutečně vydrželi celých pět festivalových dní. A musím říct, že mě nepřestává fascinovat nekonečná touha pořadatelů po neustálém posouvání festivalu výš a výš a dál a dál. Zatímco mnozí jiní prostě jen po roce znovu „udělají festival“, na Brutal Assaultu je vidět, že se mu někdo věnuje s láskou a péčí téměř mateřskou. Takže to bylo opět převeliké. Ze stopadesáti kapel jsem jich viděl nějakých třicet, mezi nimiž měli své zvláštní místo zejména ukrajinští hrdinové 1914 a samozřejmě Jeho veličenstvo King Diamond na čele MERCYFUL FATE, nesmírně se líbilo „šíleněmaxovské“ pojetí „Bastionu“, které mi přišlo jako skutečně originální nápad, a ještě doteď se třeba ošívám při vzpomínce na strašidelnou procházku podzemím "Pit Of Doom", která ve svém jednoduchém nápadu i provedení měla efekt, kterého se mnohé klasické pouťové atrakce podobného ražení nedočkají, ani kdyby se rozkrájely. Brutal Assault je prostě jako výbušným životem pulsující organismus, jehož každý okamžik existence má svoji vlastní, neodolatelnou příchuť. A ten pětadvacátý, ten se zase vydařil na výbornou.
TOP 5:
01. VOLA
02. SOEN
03. MISERY INDEX
04. OTTONE PESANTE
05. LEPROUS
Radosť robil už celkový pohľad na stále krajší a elegantnejší areál festivalu. Na organizácii nebola badateľná dvojročná pauza a hoci si každý nájde negatíva a detaily, ktoré by sa dali z pohľadu návštevníka urobiť lepšie, celkový dojem bol aj v roku 2022 viac než pozitívny. Okrem tradičnej kultúrnej nadstavby napríklad v podobe výstavy Dávida Glombu určite potešila veľmi dobre fungujúca vegánska ulička (a hlavne sabdží s ryžou z Góvindy) a čaje od Poutníka. Vidíme sa na Brutalčeku v roku 2023!
více fotek třeba na RIPovo instagramu.
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Zatím jen taková ochutnávka z připravovaného alba, které vyjde na konci srpna, plus dva znovu nahrané starší kousky. Ale Kanaďané svým vzletným prog metalem, odkazujícím i na to nejlepší od OPETH, dávají tušit, že se vrací ve slušné formě. Těším se.
"Ty Maďaři s tou trubkou" stále žijí a razí ten svůj atmo BM, tentokráte se střídavými úspěchy. Je to jako když při stěhování odsunete gauč, objevíte za ním zapadlé CD (nebo spíš MC?) a stisknete "play". Nové album s třicet let starou duší. Nostalgické.
Stále jsem spíše skeptický k těmto přehrávkám letitých klasik, ale je potřeba uznat, že alespoň z technického hlediska dostala legendární nahrávka osvěžující vitamínovou injekci. Otázkou ale zůstává, zda-li by nakonec nestačil slušný studiový remastering.
Před vydáním nového materiálu si připomínám album z roku 2022 a je to poslech, který mi v uších krásně dozrál. Mix postpunku, darkwave se špetkou black metalu často dává vzpomenout na ULVER v době jejich transformace.
V tom horkém spálenopoříčském sobotním odpoledni to byla láska na první poslech. A i na ty další se ukazuje, že "Vítejte v pekle" je úžasným black´n ´rollovým konglomerátem pod vlivem MOTÖRHEAD a MASTER´S HAMMER. Více takové čerstvé krve na naši scénu!
S výnimkou niekoľkých motívov a vokálu sa jedná o exkurziu v doméne kompozičnej bezradnosti a slabom zvuku. Ťažko uchopiteľný prekombinovaný a vo svojej podstate plochý materiál znie nefunkčne a zastaralo podobne ako jeho dvaja predchodcovia.