Tak trochu ve stínu třetího Mandaloriana zůstává druhá série THE BAD BATCH. A je to škoda, protože tento seriál udělal poměrně razantní otočku v tom, co a jakým způsobem říká. S Mandalorianem mají na velmi podobných místech i svá slabá a silná místa. Vadná várka původně začala jako jakési pokračování série Clone Wars, kdy hlavními hrdiny byly klony, které mají nějakou speciální schopnost. Jeden byl ultra přesný ve střelbě s odstřelovačkou, druhý megasilný a další například výrazně dobrý v technologiích. Byli tak trochu nezvladatelní a proto je nasazovali hlavně na samostatné speciální operace. Do příběhu se přidala i holčička jménem Omega, která byla jejich sestrou. Dívčím klonem. Poté, co povstalo impérium, společně létali po galaxii a plnili úkoly pro trandoshanskou mafiánku Cid. A i díly s poodbnými misemi tu v celkem šestnáctidílné sérii máme. Ty patří k těm méně povedeným.

Odklonění od struktury Clone Wars přináší hlavně to, že série funguje sama o sobě. Má samostatnější příběh, méně odboček. Současně je tu znát progres alespoň některých postav, které získávají určitou hloubku o čemž se v první sérii mluvit vůbec nedalo. Dá se říci, že druhá várka THE BAD BATCH je mnohem vyspělejší a přináší témata, která jsou v rámci celého světa Hvězdných válek neotřelá a zajímavá. Jedním z nich je osud klonových vojáků poté, co Impérium začíná verbovat nenaklonované lidi do svých řad. Klony přestávají být in a senát řeší to, jak s nimi naložit. Od etických otázek, zdali jsou klony vlastně lidmi nebo jen majetkem impéria až po to, zdali mají mít nárok na nějaký důchod nebo péči, když skončí službu. Tato témata mi mnohem více připomínají seriál Andor, než cokoliv, čeho jsem byl svědkem v první sérii.

Škoda určité nevyváženosti jednotlivých epizod. Máme tu například dvě skvělé díly, které pojednávají jen o jedné z hlavních záporných figur z první série, Crosshairovi. Tyto epizody rozvíjí jeho postavu, dávají jí o něco světlejší nebo řekněme šedší odstíny, díky kterým působí jako velký příslib do budoucna a rozhodně jde o nejlépe napsaný charakter celého seriálu. Stejně tak tu opět na scénu přichází Císař Palpatine, a to v roli velmi zdatného politického manipulátora. Tvůrci přitom přesně vycítili, kdy tak silnou kartu vytáhnout a jak s ní hrát. Jeho vpád do jednoho z dílů série je naprosto úchvatný. Opět působí jako na největší hrozba, která je o několik kroků přede všemi ostatními a to jen tím, jak manipuluje s Imperiálním senátem.

Nicméně vedle těchto hlavních příběhových linií je tu několik velmi pěkných vedlejšáků, například epizoda, která skládá hold legendárnímu Indiana Jonesovi. V ní se dostáváme do chrámu staré civilizace, která tu byla dávno před Jedii, předpokládám, že jde o lid zvaný Zeffo, s jejichž chrámy jsme se mohli setkat například v JEDI: FALLEN ORDER. Krom toho se tu setkáváme se spoustou dalších postav, ať už jde o staré klonové vojáky, ale třeba i jiné vedlejší postavy z Clone Wars nebo i jednotlivých samostatných filmů. Tyto charaktery jsou vpleteny do děje naprosto přirozeně, aniž by se tlačilo na pilu v rámci nějakého fan servisu. Skoro mě mrzí, že právě v případě postav, se kterými jsme prožili polovinu seriálu Clone Wars, není toho obsahu o něco více. Právě pohled jednotlivých klonů na nastalou situaci, kdy jsou vyřazováni z armády a nahrazováni, by byl nejzajímavější.

Po technické stránce toho nelze moc vytknout. Animace je skvělá, hudba, která citlivě využívá originální motivy od Johna Wiliamse, taktéž. Celý seriál předkládá zajímavé otázky, má několik velmi silných chvilek, ačkoliv úplné finále se začíná budovat poměrně pozdě. Seriál je pak samozřejmě přímo prošpikován detaily, kterých si všimnou opravdu jen zasvěcení, ať už jde scény, na kterých je jakoby mimochodem v pozadí pomník padlých klonů v úplně první bitvě Clone Wars na planetě Geonosis nebo poměrně vtipná reference na pasáž ze Star Wars: Klony útočí, kdy byla hlava droida 3PO omylem přilepena k bitevnímu droidu B1. Podobných odkazů pro hardcore fans je tu celkem požehnaně. Seriál má tak za mě jen dvě hlavní nevýhody. Určitou natahovanost děje, která se projevuje v o něco nižší hutnosti a hlavně v tom, že se nesnaží na konci ukončit alespoň nějakou rozumnou množinu příběhových linek. Takže si budeme muset alespoň rok počkat na finální třetí sérii. Ale oproti zakončení prvních THE BAD BATCH mohu nyní konstatovat, že se těším a doufám, že si celý projekt udrží vzrůstající kvalitativní křivku.