INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
ASSASSIN, NUCLEAR, BURDEN OF GRIEF
07 / 11 / 2024 / PRAHA / MODRÁ VOPICE
V euforických osmdesátých letech minulého století patřily němečtí Assassin vedle Kreator, Sodom či Destruction k nejzásadnějším kapelám, jež reprezentovaly Evropu v pomyslném souboji řezaných riffů s Amerikou.
Kultovním zářezem v diskografii samozřejmě stále zůstává album "interstellar Experience", ale nutno podotknout, že kapela je skladatelsky stále aktivní i v tomto tisíciletí.
07. 11. 2024 se tedy můžete těšit nejen na ASSASSIN a průřez jejich tvorbou, ale i na trhače strun, chilské NUCLEAR a melodické deathmetalové Burden Of Grief.
Obscure vstupenky: https://obscure.cz/cs/tickets/detail/id/721
goout: https://goout.net/.../assassin%2Bnuclear.../szjmfdx/
a Ticketmaster
FB event: ASSASSIN, NUCLEAR, BURDEN OF GRIEF - Praha | Facebook
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.