Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
No za "šokujúce" priznanie o Orlíku, ťa mimovládky a LGBTI určite nepochvália. Ale ináč to plne chápem,
tiež boli roky keď som počúval kadečo.
Do roku 1996 a Zlatejch hochů (a to včetně fanánkových sólovek) byly 3 Sestry naprostej kult a „must go“, to když byly ve stověžatý (a že tam hráli). Samozřejmě další důvod dát pár párů piv a pogo na to. V tomto roce jsem narukoval do armády ČR a kluci z Moravy a Slezska jeli hlavně metaly, což bylo opravu potřeba na vnitřní balanc, takže jsme chlastali přitom.
Potom jsem přestal chápat to brouhaha kolem génia Hagena a hlavně mi jejich tvorba a muzika přišla děsně účelová a mnohdy vyloženě trapná.
Nemám potřebu je znovu objevovat, to radši zajdu na VZ.
U Orlíku mě bavila ta muzika - její drive, některý texty mě už tenkrát vyloženě kakatovaly (třeba Viktorka Žižkov 😊), ale poslouchal to kde kdo, jak kluky a holki (na netu nic jiných nebylo 😊 a hospodě se točilo na magiči pár Emgetonek a Basfek). Nevím proč bych si měl za tyhle télécí léta nějak zvlášť sypat popel na hlavu. Na koncert Orlíku mě ani tehdá nepadalo jít.
Rudymu jsem vyjádřit jistou formu spoluúčasti a poděkování za záblesk z mládí.
No a „Lepší společnost“, která ti, i při tvém pokání, pořád podsouvá mladickou nerozvážnost, či omezenost, možná už není tou „Lepší společností“, kterou bys měl nadále vyhledávat.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Vložit diskusní příspěvek