Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
skvela recenzia, s ktorou sa da ohladom slabin albumu suhlasit, len celkove hodnotenie by som dal ine.
urcite by som nedoporucoval prvy album, polovica je ranna tvorba ... a je to pocut.
ak mate radi nightwish/ kamelot ci epicu, tak siahnite po druhom albume - emerald seas. podla mna ich vrchol a perla zanru ??.
treti album ma momenty, ale je ho tazke pocuvat kvoli unavnosti/ prehnanej dlzke
novy fortress nakoniec chytil, ale je to mackopes. nevyhli sa krcovitosti, ako keby chybala jasna vizia. nemaju smer, ktory mali jasne vytyceny len na druhom albume :-). na druhej strane je to cele chytlave a zaroven extremne zabavne. symfo vlozka je naozaj prilis casto zbytocna vata, mozno vinou vlastnej produkcie (prvy krat vlastna produkcia).
seven spires este len zacinaju, nejde o ziadnych veteranov (akurat bubenik im odisiel do testament??). maju v buducnosti urcite na viac ako posledne 2 albumy. musia sa prestat klanat vzorom a skusit to opat od podlahy, ako na druhom albume.
Solveig (2017) - 6/10
Emerald Seas (2020) - 9,5/10 ... stalice zanru mozu len zavidiet
Gods of Debauchery (2021) - 8/10
A Fortress Called Home (2024) - 8,5/10
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
Vložit diskusní příspěvek