Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
pre mna ich najlepsia placka... a jeden z mojich naj albumov vobec...
Mě se líbí
Kritika je hezká věc. Mě se tato deska líbí více než předcházející Unity. Jsou to Rage a od nich neočekávám nic jiného, než si u jejich dravé muziky oddechnout. Jsem s tímto albem velmi spokojen!
russel: offtopikujem, see forum:)
cože si založil? :D
prý už nejsou,... ale já jako zakládající člen FC "fun" klubu:)) bych mel stejně volnásky. Pro mě to ale znamená naposlouchat i nějaký ty Rage
já chci taky :(
už mám lupínky na agro Rage + FC ve zlíně:))
starší desky jsou mnohem lepčejší než kvalitní Soundchaser
tak to fakt nevím...
...viděl jsem naživo RAGE před Helloween ve Zlíně a úplně mě dostali.Na jejich setu jsem nenašel ani chybičku a Terrana mě při svém sólu odrovnal. Hned jsem se sháněl po fošně a v krámu byl akorát "Soundchaser".Osobně se mi líbí daleko víc než "Unity".Je dost našlapané a věřím, že svoje fandy má."Unity" jsem poslouchal mockrát,je taky dobré,ale tak jak tohle mě neoslovilo.
Souhlasím s recenzí, jen bych nebyl tak příkrý. Soundchaser je dobré album. Moc nového proti Unity ale nepřináší. Některé písně jsou dost těžkopádné („See you in...“). Živě to zní velice slušně. Každopádně Unity bylo plné energie a takové nějaké tvůrčí lehkosti, tady je hlavní přímočará sázka na stylovost, a to trochu na škodu věci.
Rage jsou v současné sestavě špičkovým teamem – a přesto, když vezmu, jak vypadá Soundchaser, a když k tomu připočtu, že na nové fošně má být dvacetiminutový instrumentální experiment, přiznám se, že mám trochu obavy (bez ohledu na fakt, že experiment může vyjít ve Smolského provedení dost dobře).
RAGE
JSEM SPÍŠ FANDA DREAM THEATER A NA RAGE JSEM NARAZIL NÁHODOU,ALE MUSÍM PŘIZNAT,ŽE OD RAGE NEJLEPŠÍ U MNE ZŮSTÁVÁ ALBUM UNITY.DOUFÁM,ŽE DALŠÍ ALBUM SE BUDE UBÍRAT SPÍŠ TÍMTO SMĚREM.JINAK JSOU ALE FAKT DOBŘÍ.MRZÍ MNE,ŽE MI UNIKL LONSKÝ KONCERT.
Hahaha...Právě jsem vobjevil, že fruhá sloka písně "War Of Worlds" je zahájena slovy "They swallow and follow..."...Neni ta píseň náhodou vo fanoušcích MANOWAR???...:)))))))))))
já zatím odolávám
bohuzel ne jenom jednou...ze ja se furt necham ukecat na ten rum :)
russeli, mam podobne zkusenosti :)
RUM fakt ne...jsem se z něho jednou tak střískal, že i bylo blbě ještě dva dny potom...fuj už nikdy více
Mě nech taky na dně Ruumkrade, dík!
A co teprve RUM, o kterém mluvím. To není jen tak ledajaký RUM (a fuj už vůbec ne!). Je domácí výroby. Ten by Ti "vypálil" tu Tvou "tykev", Russeli :-)))))))))))))))))))))))))
Ale russeli, nechal by ses překecat. Až se někde potkáme, dáme jednoho panáčka a uvidíš jak tam pak půjde jeden za druhým ...
no nevim
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Zásadní milník švédských black/death metalových dějin. Druhé album SACRAMENTUM z roku 1997 se dočkalo renovace fasády. Dan Swanö odvedl vynikající práci, "The Coming Of Chaos" důkladně vyčistil, devadesátkový "spirit" však zachoval. Má radost nezná mezí.
Vložit diskusní příspěvek