Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Septic: uvidíme, každopádně souhlasím, že na "Force The Pace" dosáhli WS vyšší kvality než poslední počiny zmíněných Soilwork a In Flames, toť můj názor na kterém už se asi moc nezmění
Noisy: vyborne, ja si vcera totiz prochazel u sveho prodejce spoustu desek... rozhodoval jsem se dokonce na co mam chut, Six Feet under, Nile, Soilwork,... ale stejne jsem si odnesl prave Force The Pace,... mozna proto jak tehdy Walking On Phantom Ice pro me zastinilo vsechny ty hvezdicky melodickeho death metalu. No a stalo se podruhe... i kdyz se zpozdenim:)) Takze kdyz bude cas... a chut... minimalne ja se na recenzi trepu
Septic_Flesh: novinku "Force The Pace" neposloucháš sám, pro mě je to super noderně nadupaný album, bohužel v tom návalu hudby se to ke mně dostalo se spožděním, nestihl jsem to napsat, a teď když už je to rok stará deska to asi nemá cenu, ale možná se pokusím, ta deska si to zaslouží
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Vložit diskusní příspěvek