Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Septic: uvidíme, každopádně souhlasím, že na "Force The Pace" dosáhli WS vyšší kvality než poslední počiny zmíněných Soilwork a In Flames, toť můj názor na kterém už se asi moc nezmění
Noisy: vyborne, ja si vcera totiz prochazel u sveho prodejce spoustu desek... rozhodoval jsem se dokonce na co mam chut, Six Feet under, Nile, Soilwork,... ale stejne jsem si odnesl prave Force The Pace,... mozna proto jak tehdy Walking On Phantom Ice pro me zastinilo vsechny ty hvezdicky melodickeho death metalu. No a stalo se podruhe... i kdyz se zpozdenim:)) Takze kdyz bude cas... a chut... minimalne ja se na recenzi trepu
Septic_Flesh: novinku "Force The Pace" neposloucháš sám, pro mě je to super noderně nadupaný album, bohužel v tom návalu hudby se to ke mně dostalo se spožděním, nestihl jsem to napsat, a teď když už je to rok stará deska to asi nemá cenu, ale možná se pokusím, ta deska si to zaslouží
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Vložit diskusní příspěvek