Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
autorovi
Proč ta skepse, proč tak mrzké hodnocení? Neumím si dost dobře představit, že by ten matroš zněl nějak naleštěně, sterilně, laboratorně. Naopak, osobně si cením kvaitu nahrávky a naprosto standardně mi zapadá do kontextu tvorby Bathory. Co stylu týká, taky nemám problém a opět platí, že Quorthon víceméně vždy s*al na zavedené konvence a jel si svoji.
Best of šuplík
Tak jako se na desku nedostanou všechny nápady a někdy i hotové písně skončí v šuplíku. Tak některé jsou použity na následném albu, někeré však ne a leží tam dál. A Mistr Quorthon právě otevřel celý šuplík najedou... :-) A proto nehodnotím.
Pro mne jedna z nejlepších desek BATHORY. Ten zahuhlaný zvuk, pořádně výrazná basa a kompozice jako Lake of Fire, titulní věc nebo Pestilence jsou naprosto výborné.
no
ja myslim, ze tento album je rozhodne pecka. ako vsetky bathory samozrejme. a hodnotit ho 3? ja by som vahal medzi 8/10 a 9/10. niektore skladby su troska mimo liniu albumu, ale myslim, ze to nejak nevadi. a hlavne by som vyzdvihol veleskladbu lake of fire, jednu z naj co bathory stvorili. tiez hodno dodat, ze sa mu vydarili aj niektore texty
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek