OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
autorovi
Proč ta skepse, proč tak mrzké hodnocení? Neumím si dost dobře představit, že by ten matroš zněl nějak naleštěně, sterilně, laboratorně. Naopak, osobně si cením kvaitu nahrávky a naprosto standardně mi zapadá do kontextu tvorby Bathory. Co stylu týká, taky nemám problém a opět platí, že Quorthon víceméně vždy s*al na zavedené konvence a jel si svoji.
Best of šuplík
Tak jako se na desku nedostanou všechny nápady a někdy i hotové písně skončí v šuplíku. Tak některé jsou použity na následném albu, někeré však ne a leží tam dál. A Mistr Quorthon právě otevřel celý šuplík najedou... :-) A proto nehodnotím.
Pro mne jedna z nejlepších desek BATHORY. Ten zahuhlaný zvuk, pořádně výrazná basa a kompozice jako Lake of Fire, titulní věc nebo Pestilence jsou naprosto výborné.
no
ja myslim, ze tento album je rozhodne pecka. ako vsetky bathory samozrejme. a hodnotit ho 3? ja by som vahal medzi 8/10 a 9/10. niektore skladby su troska mimo liniu albumu, ale myslim, ze to nejak nevadi. a hlavne by som vyzdvihol veleskladbu lake of fire, jednu z naj co bathory stvorili. tiez hodno dodat, ze sa mu vydarili aj niektore texty
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek