NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
nemam
Snoff: CD od nich teda asi nemáš vid :o)??
nemuzu posoudit - byl jsem moc daleko od podia, navic proti slunci, zvuk nebyl uplne ok a hlavnme me furt obtezoval milda:-)
Snoff: mě dostal basák :o) ě to ovado neskutečnný... levák, struny má natažený vobráceně a co hraje při koncertu - s jakou jistotou mu prstíky práskaj do krku pádla při tappingu ... prostě ovád
presne - na tom BA to bylo nemastne, ale zaroven bylo videt a slyset, ze v sobe neco maji - hlavne frontman
Dalas: uznávam, že atmosféra ve 2 v parnym odpoledne bude asi jiná než plném v klubu, kde budou jakou hlavní star večera
měl si se jet se mnou vykoupat :-))
Nevim nevim. Varso hrali i na Brutal Assaultu a tam to byla silena nuda. Mozna to bylo tim, ze hrali kolem druhe hodiny v tom nejvetsim vedru.:-)
Deeeen Doooobry ... :-)
Rip: To musel byt tenkrat mazec, skoda, ze jsem nebyl pritomen.
Milda: Al Pi ... co??? :o)
a hergot - já už čet Al Pitrelli :-)
Varso
Atila Kireli je náhodou bolba týpek, děsně mě překvapilo, kdyš slez z podia a byl skoro o dvě hlavy nižší než já :o)
Varso no.1. Akorat ten basak......blazen!
Jojo
Souhlasím, Varso šlapou dobře..snad jen, už i v ČR je 230V.. :o))
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek