THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
nemam
Snoff: CD od nich teda asi nemáš vid :o)??
nemuzu posoudit - byl jsem moc daleko od podia, navic proti slunci, zvuk nebyl uplne ok a hlavnme me furt obtezoval milda:-)
Snoff: mě dostal basák :o) ě to ovado neskutečnný... levák, struny má natažený vobráceně a co hraje při koncertu - s jakou jistotou mu prstíky práskaj do krku pádla při tappingu ... prostě ovád
presne - na tom BA to bylo nemastne, ale zaroven bylo videt a slyset, ze v sobe neco maji - hlavne frontman
Dalas: uznávam, že atmosféra ve 2 v parnym odpoledne bude asi jiná než plném v klubu, kde budou jakou hlavní star večera
měl si se jet se mnou vykoupat :-))
Nevim nevim. Varso hrali i na Brutal Assaultu a tam to byla silena nuda. Mozna to bylo tim, ze hrali kolem druhe hodiny v tom nejvetsim vedru.:-)
Deeeen Doooobry ... :-)
Rip: To musel byt tenkrat mazec, skoda, ze jsem nebyl pritomen.
Milda: Al Pi ... co??? :o)
a hergot - já už čet Al Pitrelli :-)
Varso
Atila Kireli je náhodou bolba týpek, děsně mě překvapilo, kdyš slez z podia a byl skoro o dvě hlavy nižší než já :o)
Varso no.1. Akorat ten basak......blazen!
Jojo
Souhlasím, Varso šlapou dobře..snad jen, už i v ČR je 230V.. :o))
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek