Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tohle album,to je perla v oceánu současné metalové nudy a jednotvárnosti.Perfekní a originální kombinace hard rocku s heavy metalem s progresivním nádechem a spoustou neotřelých a zároveň geniálních nápadů a vše zahrané na té nejvyšší technické úrovni,jakou si lze představit.Poslech téhle desky,je opravdovým zážitkem pro všechny,kteří jsou už znudění dnešní komerční metalovou scénou,kde vládnou monotónní,nudné kapely typu HammerFall,Edguy,atd.Škoda,že takových odvážných kousků nevychází více.
Tak som si to zohnal a musim povedat, ze podla mojho cisto osobneho nazoru, je tato recenzia znacne zavadzajuca. Podla toho co som si precital, som cakal nieco uplne ine, aj ked inak celkom v pohode album :-)
"basa tvrdi muziku" v preklade: prison makes music stronger :)
U nas maju peknu basu napriklad v Leopoldove ..
Jasan. Maj tam i hezkou basu ;)
toto asi bude nieco pre mna :-)
Jasan, Rumme. Pokud máš rád hudbu načichlou vším možným, stojící na hovíkovým základě. A nejdi ortodoxní metalista, což ty nejsi mohlo by se ti to líbit. Je to fajn muzika.
Takže Ty Loužo tvrdíš, že to opravdu stojí za poslech?
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Vložit diskusní příspěvek