OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
arrow> v pohode toto presne sa mi tiez stalo v Radiu Flash...
koscj>jasne nie je to rocnik, ale dvanaste pokracovanie, nejako som sa zmylil
slayer>fundamentalistov sa nebojim, len som sa chcel vyhnut vulgarizmu, ktory sa aj tak kazdy vie doplnit sam. Bol to vsak citat, takze som ho tam mohol dat:) Nakoniec si to spravil za mna, takze vdaka:)
Vike> no vidis, mozno sa aj stretnete a namiesto po papuli si kupite pivo.
Slayer> mas tam chybu... to divne slovo sa pise s dlhym I... :o) ( Í ).
slayer > toto ste vrlmi pekne napisali panko slayer
KRESŤANSTVO JE PIČA
no pekna recenzia,len neviem preco si na konci nenapisal cely nazov poetickeho kusku "KRESŤANSTVO JE PIČA!"
Co to je ? Autocenzura ? Bojis sa fundamentalistov ?
Neupalia Ta (aspon dufam -dnes maju moc a vsetko je mozne ) a treba im dat najavo ,ze uz nieje 14 -te storocie .
PS: este jedna pripomienka, nieje to 12 rocnik, ale pokracovanie... predsa len WITHOUT SHAME-mi sa robia len od roku 2000.
arrow> len tak na doplnenie, s tymi efektami pri Nostrume to trocha zmrvil zvukar, pretoze popridaval na gitary efekty z mixu. druhykrat si na to dam pozor...
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek