Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
arrow> v pohode toto presne sa mi tiez stalo v Radiu Flash...
koscj>jasne nie je to rocnik, ale dvanaste pokracovanie, nejako som sa zmylil
slayer>fundamentalistov sa nebojim, len som sa chcel vyhnut vulgarizmu, ktory sa aj tak kazdy vie doplnit sam. Bol to vsak citat, takze som ho tam mohol dat:) Nakoniec si to spravil za mna, takze vdaka:)
Vike> no vidis, mozno sa aj stretnete a namiesto po papuli si kupite pivo.
Slayer> mas tam chybu... to divne slovo sa pise s dlhym I... :o) ( Í ).
slayer > toto ste vrlmi pekne napisali panko slayer
KRESŤANSTVO JE PIČA
no pekna recenzia,len neviem preco si na konci nenapisal cely nazov poetickeho kusku "KRESŤANSTVO JE PIČA!"
Co to je ? Autocenzura ? Bojis sa fundamentalistov ?
Neupalia Ta (aspon dufam -dnes maju moc a vsetko je mozne ) a treba im dat najavo ,ze uz nieje 14 -te storocie .
PS: este jedna pripomienka, nieje to 12 rocnik, ale pokracovanie... predsa len WITHOUT SHAME-mi sa robia len od roku 2000.
arrow> len tak na doplnenie, s tymi efektami pri Nostrume to trocha zmrvil zvukar, pretoze popridaval na gitary efekty z mixu. druhykrat si na to dam pozor...
PANZERFAUST dech nedošel, ba právě naopak, tetralogii "The Suns Of Perdition" totiž uzavřeli zcela triumfálním způsobem. Komplexní, chytře poskládaná deska, která vrcholí ve své druhé polovině. Takové "The Damascene Conversions" se prostě nejde nabažit.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Vložit diskusní příspěvek