Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ak mas na mysli prazsky koncert pred par rokmi (myslim, ze po vydani projector), tak na tom som bol a in flames hrali jednoducho lepsie a pravom boli "hviezdami" vecera. DT hrali vzdy prepracovanu a zlozitu muziku (in flames vsadili predsa len na jednoduchsie skladby) a je skoda, ze na zivo tomu nieco chyba. mozno je chyba len v nastaveni zvuku, mozno preto, ze maju kazdy album iny (aj co sa zvuku tyka) takze neviem. ked si pustim nazivo napr. machine head alebo cannibal corpse tak ten rozdiel je markantny.
Pražský koncert s IN FLAMES se jim náhodou dost povedl a když si stáhneš neoficiální živáky, rozhodně se jedná o nadupanou a přesvědčivou kapelu i koncertně.
co dodat. albumy ako The Gallery a Projector patria ku skvostom, a tie uz sa budu tazko prekonavat. genialny hudobnici, na tvorbe sa podiela cela kapela. ale nic nie je dokonale a DT stoja nazivo za hovno. bohuzial, a to je ich velke minus. spevak stanne (ktoreho mam inak velmi rad, jeho cisty hlas je paradny, robi najlepsie texty co poznam) absolutne nestaci a celkovo sa mi zda, ze nevedia najst ten spravny zvuk (videl som ich 2x na vlastne oci) a jednoducho ich hudba nevyznie tak dobre ako studiovky. co sa tyka DVD Damage Done je velmi slabe. trochu nechapem ich krok, pretoze sa nenatacalo na ozajstnej koncertnej snure, ale jednoducho si zajednali halu v Krakove na 1 koncert kde prislo len par ludi, ktori ak mam spravne info mali nejake specialne listky. ved tam je asi 200 ludi hala takmer prazdna a navyse ako som spominal nazivo im to jednoducho nejde. ale inak je Projector pre mna najlepsi album co som kedy pocul.
Marigolde, ty už mě vážně štveš. Jak to kurva děláš, že píšeš takhle dobře. Tsss. To se ti to machruje když seš nejlepší...
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek