OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
SAD. Není to ta stará hooligan kapela Seek and Destroy?Fotbal je jen záminka..........
SAD = Slovenska autobusova doprava
Koho konkrétně a jak pomlouvají?, když už jsi to načal, sluší se i odprostit od obecných keců a přihodit nějaký příklad :).
Tato kapela
na sebe zatím upozornila pouze arogantním chováním a pomlouváním kapel, které v regionu (narozdíl od nich) už něco dokázaly. Řekl jsem si: "No, to musí být docela borci, když o sobě mají tak nezpochybnitelně vysoké mínění". No, samozřejmě jsem si to neřekl, naopak jsem se ujistil v tom, co jsem si myslel od začátku. POPÍK, nebo chcete-li, pop rock, ve své nejstupidnější podobě.
SADi svou skupinu „nešidí“ pokud mám správné informace, tak Tycho de Brahe se rozpadlo, Vlasta ani Jana již v Interitu nehrají a první jmenovaný ve Velvetech nehraje rozhodně více jak rok, jen Jiří Sponner má boční projekt, chceš-li to tak nazývat to sice art rockovou skupinu General Bass. Takže pro všechny zúčastněné je hlavní projekt SAD a nic by se tedy šidit nemělo. Pokud by se skutečně chtěli dostat do rádií, museli by rozhodně ještě změkčit, na popík typu Noname to dle mého nemá to je trochu jiná kategorie. Je to takový klubový pop rock :o). Jinak ze singlu jsme hodnotili dvě písničky a zcela jistě se shodnem, že na tak malém vzorku se to čemu ty říkáš „nedostatek invence“ (že by bylo vše na stejné brdo) poznat příliš nedá. Pokud nesouhlasíš s naším hodnocení (tedy že se jedná o průměrnou nahrávku) nic Tě nebrání přidat sem své vlastní čtenářské hodnocení, jen jek tomu zapotřebí se tuším zaregistrovat a stát občanem města Metalopolis (z čehož plynou další výhody :o)), ale osobně si nemyslím, že jsem hodnocení nějak „přepálil“, hudební výkony jsou v pohodě, zvuk až na tu kytaru taky, nazpíváno je to čistě, nic nového, nic oslnujícího, 5,5 jak višito…
zajimava fotka u clanku ...
Nevěř tomu nepodaří!!!...nedokážu si totiž představit ,že by se tohle líbilo lidem mezi 16 - 24 lety.
Musim sam uznat, ze jsem byl na koncertu v Jamu. Moc nesouhlasim s tim, co jsem si tady precetl. Chvalit kapelu, ze udela hodne pisnicek na jedno brdo bez troska invence mi neprijde vhodne. Cleny tehle kapely jsem slysel v jinych (zrejem bocnich) projektech a musim uznat, ze tam zarili daleko vice. Prijde mi, ze takhle svou kapelu trosku sidi a cela muzika upada do velmi sedeho prumeru. Singl jsem si poslechl. Jsou to dve pisnicky, ktere kdyz uslysite po treti, tak je ani nevnimate. Je to proste prumer, co se vali s radia. Je pravda ze neprekvapi, ale ani neurazi. Jako placani do vody. Jak jsem pochopil z hovoru tusim basaka u baru, tak chteji byt v radiu, aby je lidi poslouchali. Touto cestou se jim to zrejme podari, ale.... Nechtel bych se zaradit k prumeru typu Leos Mares,. Black Milk, Noname a podobnych s prominutim sracek.
Paklize je to vas cil, tak jdete dobrou cestou. Pro mne je vsak vase muzika velmi plitka. Sorry, ale je to muj nazor.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek