OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zkusil jsem to chvíli poslouchat, v knihovně :), ale místní aparatura+sluchátka jsou dost shitové, takže mi zvuk přišel dost nečitelnej. A vůbec chaos. Znáte někdo At The Drive-In - Relationship... ? To je prej hodně dobré...
budu asi víc než hodně šokovanej, jestli MARS VOLTA chystanym albem posune hranice svých možností ještě dál. ono to ještě jde? ´ De-loused In The Comatorium´ je podle mě dovedená k naprostý dokonalosti, těžko zde hledat nějaký slabší místo. asi 3/4 roku po jejim prvnim poslechu mi při některých skladbách stále přebíhá mráz po zádech! takže jsem hodně moc zvědavej, jestli nás čeká ještě víc natrhlejch p....í (slovy zadků)!
a když jo, tak holt asi snim svuj klobouk :-))
Rip: Tak nač ta tvář v dlaních , když si můžeš vyhonit frňák. o)))
Stray: jé ty máš ikonku z Duck Tales, asi začnu považovat toho, kdo Ti ji udělal za geniálního :)
Radicalcunt > halelujah !!!
Vike>jeee, ty mas ikonku z Futuramy. No, myslim, ze ta zacnem povazovat za inteligentneho.
Dreckus: Mě ta Ripova recenze nepřijde špatná , pojal jí jinym způsobem , nechtěl to psát popisně jako hlavní článek. Mě jeho dodatek baví. Jinak díky.
NIHque: To jsem nečekal, taky dík.
ufnukany, ujeceny, uplakany ~ zpev :-)
to vike
je to barevnejsi nez televators, ale nevim kde jsi prisel na to uplakany, kazdopadne jak je libo ...
Jak moc se tahle deska lisi od Televators? Nemam rad tenhle uplakany projev a nicim mne to neoslovilo ...
to stray: skvela recka, teda ono jich bylo vic za sebou (hlavne ten koncik backyard!), ale az u tehle jsem se dokopal ti to pochvalit :) kam ty na ty informace chodis? :)
a btw rip: přestaň už psát emo se dvěma "m"! :))
jen upřesnění "ke konci už mě sice trošku nudí" nemyslím že by byla ke konci horší, vůbec ne, jen že už mi většinou v jejich případě trochu ochabuje pozornost :) což je ovšem moje vina .)
nemyslel jsem Tebe přímo, spíš sem tipoval, že první se do toho naveze vike ;)
jsem rád že jsem tak průhledný
dreckus: děkuji ;), čekal jsem podobnou reakci
tohle je opravdu skvělá deska.. zase tak těžká na poslech, jak je zmíněno v recenzi, mi nepřišla a ke konci už mě sice trošku nudí, ale i tak.. množství dechberoucích momentů to vynahrazuje :) __ jinak celkem vydařená recenze! (ta strayova.. ripův pohled je o ničem..)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek