NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kompletní novinku možno poslechnout zde:
http://www.myspace.com/thecure
ano toto je velice podařaný návrat mého zamilovaného uskupení .... jenom mám trochu obavy, že ani touto deskou se Cure nevrátí na výsluní. Ba naopak spíše předpokládám ještě hlubší pomoření do kategorie kultovních kapel .... a to mě osobně docela vyhovuje
LOST
mna zabila hned uvodna Lost. Hodi sa k mojmu zivotnemu stylu - job, drugs & depression
CUREacky fanousek = curak :)
jo a taky bez hacku
me to taky moc nebavilo a to jsem CUREackej fanousek ... spis jsem to prozival ... minal deska byla lepsi
manzeta > nejspise to prozives i priste, nestoji to za vice poslechu
pustila sem si to asi 2x a docela sem to prozivala, btw neprožívala, ale prozívala!:))..nebyla sem asi ve vhodnym rozpolozeni to peclivejc vnimat, ale davam si zavazek si to jeste min jednou poslechnout:p
uz aj ja, na tejto stranke asi strasi
eee, tys jeden z těch co projíždí diskografie u recenzí??? :) ale btw já je tam vidím (pokud to teda stray nestihnul dopsat v těch 10minutách :p)
kde sa v diskografii stratili veci ako Seventeen Seconds a Faith?
to jsem zvědav.. cure se mi nejak "ztratili" po wild mood swings, ktere me naprosto nebavilo..
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek