OPETH - The Last Will And Testament
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Věřím, že pokud jsi fanoušek death metalu, že ti naše vystoupení mohlo připadat poněkud zvláštní, nicméně v rámci stylu se zase o moc velkou odchylku nejedná... Kdyžtak buď konkrétní, baych věděl, na co případně zaměřit :-)
Aha, tak ten cover uprostřed setu jsem fakt nezaregistroval. Konec jsem taky nedal - chvátal jsem na městskou ve 12, cos ráno byla v plánu krušná vstávačka. Ad RE-INTOXICATION: přiznám se, že nevím, co si o vás myslet :) Předpokládám, že jde o mírné odlehčení... nebo se pletu?
???
Tak teda nevim... Ten cover zahrali hned dvakrat - presne uprostred setu a pak na konci jako pridavek. Lidi parili tolik, ze dva posledni songy, ktere meli pripraveny jako pridavek, zahrali pri jednom... Clovece, Reapere, kde jsi se londal? Pak ma brat tve reporty nekdo vazne :-) Ne, ale i tak diky za report!
Fred & SMASHED FACE / RE-INTOXICATION
Mill : nebylo to náhodou na konci jejich setu? V té době jsem se totiž na chvilku vzdálil z centra dění :-)
pro Reapera
Úplně jsi opomenul napsat chlape, jak pěkně a s velkým úspěchem vyfíkli kluci z Beheaded cover od Carcass. I já Carcassožrout jsem byl nadšen. Jinak super akcička to byla. Hlúpý kdo nepřišel.
Reaper a jeho Mattonky.:o)
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Vložit diskusní příspěvek