Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Reaper: diky za predbezne informace, sam jsem opravdu zvedavy, jak to bude znit jako celek.
:-)))
JJ. Radšej si to naťahuj.
O.K. :-) som len nedočkavý a sťahovať si to nechcem
Rolo: ty mi dáváš, nechci vynášet předčasné soudy, zatím jsem to slyšel asi jen 3x... vyčkej času :O)
Je to teda lepšie ako predchádzajúci album?
Subeer: určitě, na albu jsou celkem netypické písně, ale i klasické (made in poslední dvě "švédská" alba). "Toxic Touch" vyžaduje trochu více času, každopádně je slyšet, že noví členové nepřišli jen tak do počtu, ale aktivně se podíleli na skládání...
Recka vyjde někdy kolem release date, což je tuším 20.10.2006
Na Toxic touch som celkom zvedavý.
Po poslechu pisne 2014 z noveho alba bych chtel nabyt dojmu, ze je jakasi stagnace bude pryc.
Jak to vidite vy ? Jakozto mozna mate album The Toxic Touch v redakcnim preharavaci, coz normalni smrtelnik bude mit moznost az na konci rijna 2006
Album se velmi dobre posloucha a rad se k nemu vracim.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Vložit diskusní příspěvek