OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
vike: Akurat ze vo filme hrala 16tku a vyzerala tak na 14..
Btw.. 10. decembra uvidim konecne noveho Modyssona na FF Bratislava..
Rudi: Skandinavske filmy su moja uchylka, jedine co nenavidim, ked ich nejaki kreteni predabuju..
asi by som mal zacat pozerat mtv lebo 90% mien ktore tu spominate mi vobec nic nehovoria.... ale ked uz je rec o tych stetulach, teraz som bol tri dni na sluzobke v poprade a spisskej novej vsi, a co za kusky tam chodili po uliciach/podnikoch, to som iba tlamu otvaral....
btw boli sme pozriet aj v smokovci, vyzera to tam hrozne, bolo mi do placu....:-(((( smrt vichrici.....
V-dur: tvoja záľuba v škandinávskej kinematografii je fascinujúca.:o)
Aj tak tomu neverím, musel to byť playback.
btw Rebecka je rocnik 81, tzn v dobe uvedeni filmu ji bylo 17 a udajne zvlada napr i C++
akorat ta tmavovlasa herecka z Amalu v te dobe davno nebyla lolitka ...
Rudi: Omyl, moji podobne uchylni kamarati stiahli zaznam nejakeho koncertu, kde spievala nazivo.. Je to jej hlas :)
A ked uz sme pri nastrocnych nymfickach, dorovnavam Alizee a zvysujem na Rebeccu Liljeberg a Alexandru Dahlstrom (hlavne hrdinky Fucking Amal).. Aj ked tie medzitym dospeli a trochu oskaredeli :))
Rudi: ...nebo tridsaťročnej barovej stoličky...
Stale si myslim, ze znie podstatne lepsie ako Vanessa Paradise ... tu nemozem ani pocut, ta este aj ako dospela znie ako decko ...
hmm...ale znel normálne, uveriteľne dievčensky. Táto tu má hlas tridsaťročnej barovej speváčky.:o)
Rudi > vsak aj 'mala' Vanesa Paradise mela dost syty a susny hlas ...
Máš pravdu.
Koho zaujima hlas .... apropo k nasej vcerajsej debate - prehlasujem, ze jedna z tych lesbickych osemnastok je Alizee aby mal Russel zase chut :-))
Stavil by som sa, ze tie žuvačkovinky za ňu naspieval niekto iný. Neexistuje, aby násťročná čučoriedka mala takýto sýty, zrelý hlas. Syndróm Milli Vanilli je nesmrteľný.:o)
Alizee je kvlt!
ci víc, ci víc... :))
v-dur > http://kecy.roumen.cz/alizee.gif
to teda mala...
Ale aj taka zuvackova Alizee mala cosi do seba..
Keď si človek povie, že "more gay" ako v druhom klipe od OZONE to už snáď ani nejde, stačí si pozrieť chlapcov z ALCAZAR.
Btw, "hvizdnout", pekný termín.:o)
pardon, Alcazar samozrejme - ja jsem to vino vcera nemel chlastat :o)
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek